Úspěšná dánská kapela VOLBEAT si to nedělá složité. Převařuje svůj chlapácký bigbeat ze stále stejných ingrediencí a jejich fanouškovská základna i navzdory tomu pouze a jenom roste. U předchozích dvou alb jsem v jejich chytlavé hudbě nalezl zalíbení i já, ale zatímco tehdy to celé na mne fungovalo, snad kvůli zajímavějším a méně provařeným momentům, snad kvůli větší různorodosti skladeb (tehdejší vlivy rockabilly a country), s letošní (v pořadí již šestou) nahrávkou „Seal The Deal And Let´s Boogie“ to na mne nezabírá. Novinka Více

Asi bych si hodně vyčítal nevyužít poslední příležitosti k spatření koncertu své nejoblíbenější kapely. Zvlášť když v kuloárech už dlouho dopředu zaznívaly hlasy, že se legendární Britové nacházejí ve skvělé formě a jejich finální karavana sklízí výhradně pochvalné reference. Členům BLACK SABBATH už pomalu táhne na sedmdesátku, takže se vůbec nedivím jejich rozhodnutí, chopit se příležitosti k ukončení kariéry a to v době kdy si  jejich vystoupení ještě stále udržují vynikající kvalitu a vše je provedeno s patři Více

Po dlouhých dvanácti letech ticha jsme se v roce 2004 konečně dočkali albového znovuzrození této švédské legendy. Jejich návrat však zpočátku nastoloval mnoho otázek a budil nepodložené rozpaky. Nakonec vše dopadlo na výbornou a návrat EUROPE platí dodnes mezi ty nejsmysluplnější a muzikantsky nejpoctivější v hardrockovém ranku. Kdo by si zpočátku pomyslel, jak sympaticky bude neměnná sestava kvintetu působit a že bude celá ta léta vytrvale zásobit své příznivce každé tři roky kolekcí nových hardrockových skladeb, opatřených bluesovými základy i aktuál Více

Od roku 1986 platili EUROPE za naprosté superhvězdy hudebního mainstreamu a nevyhýbal se jich onen pověstný humbuk, který byl s podobným úspěchem spjatý. Pamatuji si matně, že na konci osmdesátých let snad nevyšlo jediné číslo časopisu pro teenagery, ve kterém by chyběla fotka této vlasaté usmívající se kapely. Jenže dostat se na vrchol je jedna věc a udržet se na něm, platí za věc zcela jinou, dost možná o hodně složitější, a tak kvintet z dnešního pohledu vnímá tento čas jako uvěznění v osidlech záludného show byznysu, kdy byli muzikanti prak Více

Sepsat profil kapely, která mne kdysi dávno v dětství (jako úplně první) přivedla k rockové hudbě, protože svým největším hitem tnula i do řad něčím podobným nedotčených, byla od začátku jasná věc, na kterou jsem se hodně těšil. S odstupem času je zřejmé, že odkaz těchto Švédů stojí za víc, než jen mohlo někomu připadat při sledování všech těch hitparádových pozlátek, která rozehrála svou omamnou hru v průběhu  pro ně nebývale úspěšných osmdesátých let. Zde je tedy příběh. Na předměstí Stockholmu, v Upplands Väsby, byly na sklonku sedmdesátých let Více

K znovuzrození RAGE asi takhle zeširoka. Tohle je vlastně má úplně první životní recenze na nějaké album těchto vytrvalých metalistů, takže zde nejdřív popíšu svůj vztah ke kapele, kterou jsem kdysi dávno (a dost dlouhou dobu) bral jako takovou druhou ligu německého metalu, jakkoliv mám k RAGE vcelku pozitivní vztah, bylo tomu prostě tak. Vzhledem k tomu, že svůj rozjezd neměli tak velkolepý jako někteří jejich krajané (kde jsou dnes druhdy výraznější a přesvědčivější RUNNING WILD?), Peavyho a spol. šlechtí především ohromný skladatelský přetlak, Více

Co říci o aktuálním albu „Magma“, tak aby to vystihlo vše základní o dění v řadách této zajímavé kapely? Snad tedy, francouzská GOJIRA zachycená v momentě vlastní skladatelské obnovy? Zřejmě asi ano. Kapela, která na několika svých předchozích albech proslula technickou vysekaností, agresivitou a strojově vytříbenými riffy, letos zvolila trochu jiný recept. Do skladeb se totiž dostaly hypnotičtější fáze a jejich povětšinou volnější tempo nabízí nemalé množství prostoru k využití melodičtějších momentů. Joe Duplantier poprvé za ty roky využívá zpěvnějších hla Více

V jedné z encyklopedií britského metalového časopisu Kerrang se píše o LIZZY BORDEN jako o velmi zanícené partičce z Kalifornie, zrozené z heavymetalově hektické první poloviny osmdesátých let, vedené jakýmsi ostřapcovaným šaškem, užívajícím všemožné hororové propriety k umocnění dekadentního dojmu jejich show. Krví prosáklá kapela, jež si své jméno vypůjčila z americké historie, konkrétně od ústřední postavy jedné známé kriminální kauzy z konce devatenáctého století, naskočila v polovině osmdesátých let na tehdy oblíbenou vlnu hair-met Více

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let hodně aktivní thrashmetalová partička z arizonské pouště, která si vždy libovala v hustém riffingu a velmi kritických textech, patřila kdysi mezi největší naděje na americké metalové scéně. Přesně mezi takové, jaké tenkrát mohly s trochou štěstí navázat na úspěchy METALLICY, která tehdy žala bohatou sklizeň se svým sociálně angažovaným albem „...And Justice For All“ (1988). Kluci ze SACRED REICH patřili na scéně mezi názorově vyhraněné osoby, které nezastávaly apatické postoje vůči soudobému společenské Více

Jak je samozřejmě každému zasvěcenému sledovači metalové hudby již dobře známo, za vznikem a fungováním kanadské úderky ANNIHILATOR stojí pouze osoba vynikajícího kytaristy Jeffa Waterse, který položil základy tohoto projektu již v roce 1984. Kapela za více než třicet let existence proslula vytrvalostí, ovšem také nebývalou hustotou změn svého vratkého personálního obsazení, avšak v oněch počátcích stálo vedle Waterse vždy jméno zpěváka Johna Batese, jehož skladatelský přínos známe z několika skladeb umístěných na debutové desce „Alice In Více