Když budeme mít velké štěstí, tak se ještě někdy můžeme dočkat doby, kdy párkrát za dekádu vyjde album, které svým vnitřním kouzlem a upřímností doslova zbourá neměnná pravidla charakterizující tvorbu všech jeho současníků kolem, přičemž k jeho vzniku nebude zapotřebí nějakých nových zvukových technologií, ale naopak nekašírovanost, hloubka sdělení a návrat k tomu podstatnému, s čím se rocková hudba na sklonku šedesátých let stala nezastavitelným fenoménem. Debutové album seattleských PEARL JAM je přesně takové. Vzniklo v době, kdy hudebnímu svět Více

Jasně že členové téhle kapely nikdy nepatřili zrovna k svatouškům, ovšem uprostřed turné na podporu „Blood Sugar Sex Magik“ se nezvladatelné chování Johna Fruscianteho doslova vymklo kontrole a kytarista, který dokonce začal sabotovat některé koncerty, definitivně uvízl v drogové pasti, což bylo záhy nutné řešit. Prohlubující se závislost na heroinu nakonec ukončila na sedm let jeho krátké působení u Paprik. Zatímco John nabytou slávu zvládal velmi obtížně, Antony Kiedis se postupně ze svého drogového rauše spíše vysekával a Více

Byť šlo tehdy v případě RED HOT CHILI PEPPERS o band zkušený a na scéně již nějakou dobu ustálený, jejich vpád do elitního klubu legend, jež měnily k nepoznání hudební historii, nastal právě až v jednadevadesátém. Vybuzená kapela tehdy doslova šokovala svojí invencí, nábojem, energií, přirozeností a dost možná i stylovou pestrostí, ale rovněž i porušováním určitých vizuálních tabu v rocku. Z dnešního pohledu mohu říci, že „Blood Sugar Sex Magik“ představuje nejen stěžejní album své doby, ale rovněž dílo, které považuji za vůbec jedno z Více

Historie hardrockové hudby zná několik málo případů, kdy se letitý umělec, nebo kapela mající v určité době to nejlepší už dávno za sebou, dokázal znenadání vyhoupnout k ještě větším úspěchům, než tomu bylo v dobách svého mládí a největší aktivity. Přesně do kategorie těchto několika znovuzrozených patří třeba bostonští zlí kluci z AEROSMITH a nebo také samozřejmě mistr shock rocku ALICE COOPER, kterému se s albem „Trash“ (1989) podařil, po úspěchově poměrně pustých čtrnácti letech, doslova titánský návrat do celosvětových žebříčků. Tak Více

V průběhu první poloviny osmdesátých let byl ALICE COOPER v hudebním byznysu za Velkou louží prakticky vyřízenou figurkou. Léta slávy odezněla již v průběhu dekády předešlé a naopak se do jeho života dostavila těžká alkoholová závislost, se kterou se bájný zhýralec potýkal celou řadu let a častokrát končil na odvykačce nebo na psychiatrii, o čemž vlastně vypovídalo již jeho album „From the Inside“ z roku 1978, které nebylo vůbec zlé. Stíhán neúspěchem vlastní tvorby vydané v době nástupu punku, ale i neradostnými životními per Více

Začátek léta roku 1991 se u mne tehdy nesl ve znamení tohoto power-metalového tornáda z New Jersey. Dodnes si pamatuji, jakou lahůdkou ve své době bylo právě druhé album nadějných SKID ROW. Vlastně již v průběhu jeho natáčení nešetřila mladá, velkohubá a předchozími úspěchy napumpovaná kapela chválou na své právě vznikající dílo a slibovala zásadní otočení kormidlem, a sice směrem od líbivých hitových street rockových čísel k songům podstatně více silovým, hutným a zatěžkaným. Album „Slave To The Grind“ však nakonec skutečně patří k tomu menšímu počtu Více

Co s odstupem čtvrtstoletí říci o úsvitu dráhy SKID ROW? Šlo bezesporu o jednu z pozoruhodných komet americké streetrockové a hairmetalové scény, nad kterou svého času držel patronát mocný management Douga McGheeho, a nutno kapele přiznat, že za to uměla pořádně vzít. SKID ROW se dočkali své šance až na samotném sklonku osmdesátých let, kdy jim u Atlantic Records vyšla bezejmenná debutová deska a rázem vše zbořila. A že tuto šanci chlapci využili maximálně, svědčil velký úspěch nahrávky, konkrétně pětinásobná platina, šesté místo v žebř Více

Na začátku léta jsem věnoval určitý čas poslechu sólové prvotiny Petra Blackieho Hoška „Kurvy chlast a black metal“, známé to figury tuzemské rockové potažmo metalové scény. Nahrávka přes svůj hodně dynamický blackmetalový tah vlastní dost nadsázky a poněkud svérázný druh humoru, takže jsem se nakonec rozhodl tohoto všestranného hudebníka, z dřívější minulosti známého především díky působení u brněnských ROOT, ale také díky vlastnímu projektu CALES a řadě dalších skupin, trochu vyzpovídat. Zde je tedy aktuální rozhovor.Máš venku pr Více

Vlastně jsem si předem ani nedokázal tipnout, jakou odezvu si získá letní koncert Roberta Planta na lochotínském amfiteátru v Plzni. Nakonec vše dopadlo na výbornou a večer před téměř zaplněným letním kinem (něco přes sedm tisíc platících) se stal oslavou skvělé hudby a především nadžánrové otevřenosti, neboť, jak známo, právě bájný Zeppelin Robert Plant inklinuje v pozdním věku na své sólové dráze k směrům vycházejícím z barvitosti world music. Hodinu a půl trvající show hlavní hvězdy měla podobu proměnlivé mozaiky Více

Švédská KATATONIA se pozvolna nadechuje k nové etapě vlastní existence, ačkoliv by se mnohým mohlo zdát, že svůj styl již dávno dotáhla někam, kde už jí příliš novot nenapadne a bude svou tvorbu stavět na osvědčených ponurých náladách a vše v klidu udržovat v mantinelech svého léty vypilovaného stylu. Na jednu stranu musím potvrdit, že tomu tak opravdu je, vždyť kdo by po více než dvaceti letech od nich čekal nějaké šílené stylové kotrmelce? Poznáte je zkrátka znovu od prvních tónů a to v jejich sestavě z dlouhodobých členů zůstala už jen dvojice Jonas Renks Více