Dost možná není dnes v ranku tvrdého přímočarého metalu a hardcoru ideálnější kapely pro jedince bouchající se v prsa skrze postoje poctivosti a nezlomné angažovanosti do sociálně zaměřených témat. HATEBREED znovu dokazují, jak zdravě nastartovaným bandem jsou, což jim už mnoho let vynáší plusové body, zejména co se týče koncertů. Na těch to ostatně pod pódiem i na něm vždy vřelo a nejinak tomu bude i letos, protože tahle bortička předsudků a konzervatizmu své postoje dokáže zapracovat do skladeb pěkně zpříma a nekompromisně, tedy tak, že mají Více

Když jsem začal poslouchat novinku od švédských GRAND MAGUS, měl jsem za sebou již četbu rozhovoru s JB Christoferssonem, kde desku označuje jako nebývale zatěžkaný a hutný materiál, který je plný silných motivů a velkých riffů. Nic proti, vlastně o ní můžu říct to samé a nebudu si připadat blbě, protože určitě neklesá pod laťku nastavenou několika předchozími díly, dost možná jde o lepší materiál než tomu bylo v případě „Triumph And Power“, jenže já mám z této kapely, vždy když přijde s novým albem, pocit tak trochu neje Více

Dva roky po předchozí nadějné placce „Trails And Passes“ přicházejí švédští GREENLEAF s další sadou stoner-rocku a hutného metalu inspirovaného vlivy sedmdesátých let a zejména pak hudbou BLACK SABBATH. Jakkoliv jsem předchozí počin této party z Borlänge hodnotil pozitivně, musím nyní připustit, že do aktuálního alba se dostávám o poznání komplikovaněji, nicméně je zřejmé, že si zhýralci, vedení od počátku své šestnáctileté existence kytaristou Tommi Holappou, udržují svůj typický rukopis a nepopírají roli velkých rockových tradicionalistů, kt Více

Stalo se něco neskutečného, konečně se někomu podařilo opatřit thrashmetalové album podobnou mírou progresu, instrumentální brilance a výrazové barvitosti, jako se to povedlo před dvěma dekádami Chucku Schuldinerovi v případě death metalu a sice s alby jako „Individual Through Patterns“ a „Symbolic“ od jeho skvostných DEATH.  Tuhle více než sedmdesátiminutovou porci promakané a inteligentní metalové hudby by nebylo schopno rozebrat ani hejno Bořitelů víceúrovňových světů. Mimo-planetární výprava za odhalením neznámých dálav ohromuje v Více

Co říci k novému albu německých DESTRUCTION a být co nejvíce přesný? Určitě to nelze shrnout šmahem. Hodně totiž záleží na tom, nikoliv jestli je dotyčný fanouškem zmíněného žánru, ale na tom, kdy se konkrétně k této kapele dostal. Pokud jste měli to štěstí a posloucháte je od osmdesátých let, tudíž znáte období jejich nespoutaných, ovšem i instrumentálně nápaditých, počinů, nepředstírané dravosti a entusiasmu a také naprosto originálního zvuku, vy všichni budete z nového alba „Under Attack“ dle mého spíše zklamaní. Ne že by kapela Více

Metalová královna z dob hudební nadvlády MTV Lita Ford se již poněkolikáté snaží navázat na svou někdejší úspěšnou kariéru a to prostřednictvím již třetí post-comebackové desky „Time Capsule“. Svůj komerční vrchol má však zpívající kytaristka hodně dávno za sebou, konkrétně tedy zhruba osmadvacet let. Tenkrát v roce 1988 uspěla se svou třetí sólovou deskou nazvanou jednoduše „Lita“. Kdo by však od ní dnes ještě čekal podobný návrat plný hitových singlů a nezapomenutelných šlágrů či dokonce duetů s Ozzym? Vždyť téměř šedesátiletá hudebnice, která se mezi ro Více

Když si před několika lety Nikki Sixx uvědomil, že jej se spoluhráči z kapely MÖTLEY CRÜE již nepojí víc než jen minulost, své ambice skládat dál hudbu a aktivně vystupovat plynule přesunul na svůj druhý projekt, v mezičase v rámci jeho Heroinových deníků založený band SIXX A.M., kde mu od začátku sekundují dva schopní muzikantští kámoši James Michael a DJ Ashba. Obě kapely Sixxova života bych však v žádném případě nesrovnával, každá totiž reprezentuje zcela jiné období a každá má samozřejmě úplně jiný význam. Rovněž podhoubí vzniku skladeb té které kape Více

Dánští ARTILLERY jsou skupinou, kterou jsem v jejich staré éře z osmdesátých let vlastně vůbec neposlouchal, zkrátka mne nějak míjeli, bez ohledu na to co a jak hráli. Jejich tvorbu jsem začal sledovat až před osmi lety, kdy už měli za sebou nějaké to comebackové album. Přesto však musím říct, že si mne svým nabušeným thrash metalem, originálně nazpívaným melodickým hlasem, vcelku získali. Považuji je totiž především za poctivý evropský metalový band, který předkládá spolehlivou a trvanlivou kvalitu, drží se tradic, a s patřičným vkusem dokáže kloubit řízn Více

Když se krátce po své bezejmenné debutové desce v roce 1983 rozpadla kalifornská metalová kapela STEELER (neplést s německou kapelou totožného jména z druhé poloviny osmdesátých let, ze které vzešel kytarista Axel Rudi Pell), rozhodl se zpěvák Ron Keel okamžitě zahájit existenci vlastní kapely, v názvu navíc zaštítěné svým netradičním příjmením. Z amerických STEELER tehdy mnohé zaujal zejména mladý švédský kytarista Yngwie J.Malmsteen, jehož rozhodnutí rozjet rovněž vlastní sólovou dráhu posléze způsobilo jejich rozchod. Ron Keel coby poměrně zají Více

Švédští EUROPE už mnoho let dokazují, že jsou stále znamenitou hardrockovou kapelou, dokonce možná ještě lepší než v dobách bájných osmdesátek, které udělaly nezapomenutelnými i jejich fanfarónské hity. Jejich současná tvorba vykazuje více stop oné rockové poctivosti známé z odkazu velikánů let sedmdesátých, nicméně to, co kapelu dělá stále poutavou, je bezesporu vynikající muzikantská výbava a skladatelská invence, která se promítne i do jejich koncertních performací. Bohužel jsem si poslední dubnovou sobotu za žádných okol Více