Temnota přichází. Temnota dorazila. Temnota zvítězila. Parafráze na slavný Caesarův výrok mi budiž odpuštěna. S opakovanými poslechy debutu RAVENOIR, nového projektu Aleše Dostála aka Aleshe A.D. z ROOT, se slova „dark“ a pak také „metal“ prostě zadírají pod kůži. To, co jsem nejprve vnímal jako snahu, dostalo s přibývajícími poslechy hloubku. Vynořují se obrazy, ožívají příběhy, hra začíná. „The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy“ má totiž přichuť divadelního představení. Co je dnes na programu? Že by rituální odmítnutí boha v kulisách černé mše? Nemám na m Více

Asi každý z vás někdy slyšel o neobyčejně šťastných jedincích, kteří na cokoliv ve svém životě sáhnou, to jim zkrátka vyjde. A přesně takovým štístkem je dle mého Dave Grohl. Jakkoliv v jeho případě chápu onu visačku za velmi zjednodušující, neboť jeho cesta je doprovázena vším možným, jen ne náhodami. Dave totiž vládne nejen potřebnou osobnostní výbavou a všestranným muzikálním talentem, ale také cílevědomostí. Všechny úspěchy, kterých od počátku devadesátých let v hudbě dosáhl, mu do klína nespadly náhodně, ale bylo za nimi v Více

Mám rád, když mi k večeru zbyde trochu volného času a můžu se poohlédnout po nových hudebních obzorech, kde občas zavoní čerstvý umělecký vítr nebo se alespoň objeví nová neokoukaná tvář. Streamovací servery a sociální sítě jsou dnes napěchované takovou spoustou hudebních nabídek, až to může člověka zaskočit. Někdy si přijdu jak v obřím nepřehledném supermarketu, kam jsem si vyrazil na posluchačskou svačinu, ale zahlcený fůrou možností si nakonec nevyberu nic. Prohrabování se v takových nekonečných uměleckých regálech vyžaduje šťastnou ruku nebo ještě líp konk Více

Nevím, jak to ten David Lowy dělá, že do řad svých THE DEAD DAISIES vždy dokáže přitáhnout všechny ty úžasné osobnosti z nejvyšších pater hardrockové ligy a učinit tak z této značky jakýsi proměnlivý „drive-in“ pro různé hvězdičky amerického Hard N´Heavy, každopádně se mu daří přitáhnout na svůj projekt hodně pozornosti. Tento zájem prospívá klasickému rocku, jehož životaschopnost je po mnoho let námětem polemik free/cool škarohlídů. Jak už jsem zmínil, sestava se zde často mění, což ostatně mnohým fans nevoní a i já Více

Jedním z nejvíce zadostiučiňujících momentů se pro recenzenta stává chvíle, kdy může skrze svá slova a věty ventilovat směrem ven aktuální pocit, který ho opájí s poslechem díla, jež ho v dávné minulosti nějakým způsobem formovalo, či svou vnitřní krásou jen přispívalo k vytváření vlastního hudebního názoru. Ne vždy je vzájemná symbióza mezi posluchačem/pisatelem a právě přehrávaným dílem, na stejné emoční úrovni, aby mohlo být s patřičnou erudovaností a nadšením danému konzumentovi předhozeno, navíc dle správných kritérií a preferencí. Ale k Více

Radostné období Vánoc a nadějí Nového roku je definitivně pryč a konečně přišel čas ukojit také temné stránky vlastní duše. Kam teď sáhnout, když jsou všechny spolehlivé katalyzátory negativity přeplněny po okraj, neschopny absorbovat další dávku nahromaděné agrese a vzteku? Kde jen najít úlevu? Ruce horečně přehrabují stohy CD a vinylů hledajíc aspoň malou útěchu v černočerné hudbě. Nic nenachází. Nebo, že by snad.. kalný zrak padá na démonický obal, který se doposud schovával ve stínu svíce. Gotický font prozrazuje názvy SERPENTS OATH a „Nihil“. Třas zvrácen Více

Pražská progresivní metalová kapela MINDWORK se po sedmileté hibernaci ozývá s několika zbrusu novými songy, které jsou zachyceny na jejich právě vycházejícím EP „Cortex“. I při paměti staré etapy jde o další vývojový článek na jejich progresivně laděné pouti. V pozměněné sestavě tedy určitě vznikl materiál, co rozhodně stojí za poslech a představuje band s obnovenou chutí do možná i další etapy existence. Z nahrávky je totiž cítit nejen skladatelský a hráčský vývoj, ale i opětovně probuzená vitalita. Na všechno možné okolo aktuálníh Více

Při procházení výročních žebříčků jsem si znovu všiml jednoho fantasy názvu a coveru, které jsem hned zkraje loňského roku radši vytěsnil. Nasládlá power obálka v kombinaci s frontwoman na fotce mě v tehdejším rozpoložení odrazovala. Intenzivnější poslech obdobného alba by v danou chvíli připadal v úvahu snad jen v rámci plnění recenzních úkolů typu posledních NIGHTWISH. Poslech melodického (power) metalu víceméně z nutnosti? No, to jsem to dopracoval, nebo se snad jedná o projev aktuální chudokrevnosti příslušného žánru? Druhou možnost bych nepodceňoval. Ni Více

Jak už jsem v recenzi na „Telemark“ zmínil, následné a v září 2020 vydané EP „Pharos“ reprezentuje jakýsi protipól v rámci Ihsahnovi tvorby, neboť na něm neuslyšíte nic, co by souviselo s hudebníkovou metalovou minulostí. Jde však od začátku do konce o doklad velké skladatelské vyspělosti, protože všechny skladby fungují sami o sobě, bez potřeby žánrového zařazení a bez příslušnosti k nějakému většímu hudebnímu celku. O co tedy jde? Jedná se o důstojně pojatý soft-rock či pop/rock s přesahy do oblasti progresivně laděné hudby, jejíž devízou Více

V loňském roce namísto dlouhohrající řadové desky vypustil norský mág dvě EP. Nejprve se v únoru jednalo o sevřenější, Ihsahnovými kořeny ovlivněné a temné „Telemark“, jehož název se vztahoval k norské přírodní oblasti, ze které hudebník pochází, no a posléze v září 2020 došlo na vznosné, důstojně pop/rockové a melancholické „Pharos“. Obě díla svou stylovou náplní sice charakterizují zcela opačné póly Ihsahnovy tvorby, ale obě rozhodně stojí za poslech. V rámci pětiskladbové náplně EPček je dalším spojujícím článkem zařazení tří vlas Více