Starému Alovi sice přibývají křížky na krku rychleji než chirurgická ocel v ksichtě, ale revoluční duch v jeho srdci nijak nezeslábnul, a tak tu máme další ideologickou masírku vydanou pod logem MINISTRY. Červený střed terče Donald Trump se sice odebral na politický odpočinek do kraje provokací a fake news, pořád se nám tady ale rozmáhá spousta nešvarů, proti kterým je třeba se jasně vymezit. Rasová a sociální nerovnost, cílená likvidace Matky Země, stoupající agresivita a nepostižitelnost pracovníků policie, to všechno jsou jen některá z témat, která se vyjím Více

Pražští THE DRAIN prostřednictvím své čtvrté desky potvrzují svůj talent pro tvoření chytlavých a maximálně propracovaných rock´n´rollových hymen. Sama kapela užívá i označení glam/pop a soudě dle skladatelského nadhledu, svěžích nápadů a pestrosti skladeb samotných, není to vůbec označení nemístné. Mohou být bez větších komplikací nazýváni tuzemskými pokračovateli slavných britských kytarovek, které svůj projev už od devadesátých let stavěly na okázalé hře s melodiemi a propracovaných aranžích. Novinka je vlastně dostateč Více

Hudba pomalu plyne. Měl bych psát, ale nechce se mi narušovat poslech, tok pozitivních vibrací a únik. Stejně jde o nepřenositelný zážitek. Sedím u stolu, mám sluchátka, zavřené oči a hlavu opřenou o dlaň. Přemýšlivá póza. Ve skutečnosti na nic nemyslím, cítím únavu a pak příboj tónů, kterému se poddávám. Album „Parallel World“ nabízí dokonalost formy, která uklidňuje pocuchané nervy a dokořán otevírá stavidla bránící vyplavení těch správných hormonů. A dokonce zbyl prostor i pro emoce, hodně prostoru. Minimálně ve sféře něčeho, co bych nazval hipsterskou po Více

Tu zradu cítí ve vzduchu. Smrtonoš bleskurychle mačká kohoutek zbraně ukryté v cereáliích, ale vypálená kulka naštěstí mine svůj cíl. Černá mamba zcela instinktivně a s precizností školeného zabijáka vrhá nůž proti svému nepříteli. Ostří protíná vzduch a skrze hrudní kost proniká rovnou doprostřed srdce. Vernita Green alias Smrtonoš se pomalu sesouvá k zemi. Pokořitelka vláčným krokem přistupuje k chladnoucímu tělu. Poklekne a vytáhne z hrudníku oběti studenou, hluboce zaraženou ocel. V momentě, kdy opět vstane, spatří m Více

Začátek devadesátých let platil za eruptivní dobu, kdy extrémní hudba prožívala svůj velký rozmach a oslovovala čím dál více nových příznivců. Nejinak tomu bylo i v případě samozvaných patologů, kraleviců grindcore ze severní Anglie, působících do roku 1990 na scéně v trojici - Jeff Walker (growl, baskytara), Bill Steer (kytara), Ken Owen (bicí). Jestliže se prostřednictvím svého třetího a přelomového alba „Necroticism-Descanting The Insalubrious“ z prosince 1991 liverpoolští etablovali v popředí evropské deathmetalové scény, následující počin Více

Baví mě sledovat, jak konzervativní část metalové veřejnosti hrdě a vytrvale ignoruje americkou alternativní metalovou scénu. Tvrdá muzika s inspiracemi z nu-metalu, (post) grunge nebo crossoveru nemá zejména v Evropě na růžích ustláno a skoro jako by si nezasloužila ono magické označení METAL. A to přestože spousta těchto opomíjených skupin staví kromě zmíněných směrů třeba i na původním heavy metalu nebo thrashi. V muzice amerických alternativců mnohdy tepe poctivé kovové srdce, o jehož síle mohou některá klasická jména teď jenom snít. Se stejným zpátečnic Více

Když jsem psal recenzi na novinku EPILOG, dotkl jsem se několika témat, které volaly po bližším vysvětlení. Nejde jen o Lovercrafta, fantazii nebo spekulativní rozbor hotové nahrávky. Mapování technického zázemí a tvůrčího podhoubí má také něco do sebe. Posune vás blíž ke kapele, a tím pádem i k hudbě samotné. Díky rozhovoru s kytaristou Michalem Zemanem už se v jednom „malém-velkém“ metalovém kosmu „Providence Asylum“ orientuji zas o něco lépe. Doufám, že dopadnete podobně.Mohl bys stručně popsat cestu, která vedla k nahrání „Providence Asylum“ a ve Více

Němečtí power-thrasheři PARADOX nejsou zrovna častými návštěvníky nahrávacích studií. Pro tuhle kapelu, od začátku své existence vedenou zpívajícím kytaristou Charly Steinhauerem, je totiž prvořadá kvalita a rovněž také umělecká výpověď, a ta se nedostavuje na lousknutí prstem. Jejich nepočetnou, ale oddanou fanouškovskou základnu bych nazval trpělivými fajnšmekry. Kdysi PARADOX vešli ve známost hlavně díky druhému albu „Heresy“ z přelomu 80/90tých let, na které v poslední patnáctiletce navazují každé čtyři roky dalším majestátním pokračo Více

Na nohou má nasazené růžové ponožky s vyšitými jednorožci. Holeně, hrudník i ramena jsou posety různobarevnými modřinami a otoky. Doteky minulých dní, doteky boje a toho věčného, nikdy nekončícího vzdoru. Do půl těla vysvlečená, leží na speciálním lékařském lehátku a rozličné přístroje měří její tělesnou teplotu, tep a srdeční činnost. Usměvavá lékařka se tváří spokojeně. Vypadá to, že má léčba úspěch a nové léky konečně zabírají. Dívka se posadí, ledabyle ze sebe strhá všechny elektrody, navlékne si bílý nátělník a šedivé tričko. Blonďaté prameny vl Více

Mám za to, že fanoušci budou tentokrát jásat. Letos se kapele podařilo stvrdit stávající formu a zocelit devítiskladbový materiál majestátním vyzněním. Patřit k mladší generaci metalových příznivců, asi bych měl americké TRIVIUM také mezi svými velkými hrdiny. Z obecného pohledu na téhle kapele není skoro nic špatně. Tedy až na jednu z mého pohledu poměrně zásadní věc, která se s nimi táhne prakticky od začátku kariéry a na tu se zaměřím hned ze začátku (v následujícím odstavci), tak abych posléze (na jasnější mapě) desku zhodnotil. Floriďané Více