Ve výslechové místnosti začíná být horko. Bestie sedí na židli a s nasazenou maskou bezúhonného člověka pozoruje upřeně svého lovce. Vyšetřovatel major Kalaš vysázel na stůl všechny trumfy, všechny důkazy, ale bestie jen netečně sedí a bezelstně se usmívá. ,,Komu tohle chcete dokázat?‘‘ Ano! Na tohle troufalé popíchnutí vyšetřovatel čekal. Správná chvíle pro poslední zdrcující úder. Kalaš dá pokyn svému podřízenému a místnost se ponoří do temnoty. Kužel světla protne tmu, ozáří bílé plátno a chrčivý zvuk promítačky oznámí začátek filmu Více

Nejdřív ze všeho provedeme inventuru v podpalubí a přehlídku posádky. Máme tu mírně zvlhlý střelný prach, říznutý příliš velkou dávkou dřevěného uhlí, vykotlané hlavně, zrezlé zámky, zubatá, ale stále slušně nabroušená ostří. Mužstvo bylo zredukováno na dvojici zkušených mazáků, které velí ten s tím nakřáplým a už i lehce vyšeptalým hlasem. Oba kupodivu vykazují relativně vysokou morálku. Dalších pár chlapů se většinou najímá pouze na ostré akce, probíhající v notoricky známých pobřežních vodách.Cílem jsou jako vždy lodě plné lidí středního věku. Oběti? Niko Více

V případě slovenských drtičů DEHYDRATED musím už dopředu přiznat částečnou osobní zaujatost. Kapelu jsem vnímal od poloviny devadesátých let, tedy od splitek a demáčů až po vydařený debut „Ideas“, který zůstal nadlouho posledním chorobným výkřikem nadějné bandy. Společně s dalšími dvěma „D“ (DEPRESY a DEMENTOR) pro mě DEHYDRATED znamenali čerstvý východní vítr v deathmetalové bouři a jeden z důkazů, že střední Evropa může se světovými velmocemi extrémní metalové hudby držet krok. Nezbývalo než litovat, že v novém tisíciletí přestala být tahle deathová grupa ak Více

V poslední době neustále chválím českou scénu. Možná proto, že se málo věnuji té zahraniční a ztrácím přehled. Možná proto, že se domácí nahrávky snažím více prožít a ony se pak více otevřou. Nevím. Novinka BETWEEN THE PLANETS se stala mou privátní cestovkou po mimozemských světech, jak jsem si je kdysi dávno vysnil, resp. branou do harmonické dimenze plné dobrodružství s dobrým koncem. Vzrušení, krása, maximální relax a svoboda. Pocitově jsem se letos s jiným albem dál nedostal. Za sluncem, které už nějaký ten pátek prosvítá mou duši, st Více

O anglických hardrockových klaunech THE DARKNESS je známé, že pokud mají den, dokáží nejen pobavit, ale rovněž přicházet se zajímavými songy. A to i přes využívání obehranných schémat klasického, v jejich případě spíše revivalového rocku, jemuž je dána prvotřídní studiová péče. A právě to je obsahem jejich novinky, sedmé řadové desky nazvané „Motorheart“, na které kapela jako již tradičně vzdává hold mnoha titánům sedmdesátých let. Mám na mysli především indicie vedoucí k stylu kapel jako QUEEN, UFO, KISS, AC/DC, MOTÖRHEAD nebo dokonce ta Více

Silný vítr skučí a drží nehostinnou krajinu v pevném sevření. Mrazivá polární noc udeřila naplno. V zemi nikoho, uprostřed ledu a věčného sněhu, stojí zdánlivě opuštěná výzkumná stanice. Za jejími zdmi se tísní posledních pár přeživších. Mocný blizzard je drží v šachu jako bezcitný dozorce dohlížející na své hříšníky. Unavený staniční pilot MacReady usedá ke stolu, odkládá prázdnou láhev od whisky a přemýšlí o posledních událostech. Ten záhadný tvor je nakonec určitě všechny dostane. Není kam utéct, k Více

První týdny roku 1981. Schůze se chýlí ke konci a vlivní pánové si začínají povolovat uzly u svých kravat. Zbývá dořešit jednu z posledních položek, což je suma určená na vývoj speciálních efektů. Studio Universal Pictures nakonec pro tyto účely vyhradilo zhruba dvě stě tisíc dolarů a daný problém se zdál býti vyřešen. Jenže do průběhu událostí zasáhne nečekaný zvrat. Režisér John Carpenter dosadil na pozici maskéra a tvůrce speciálních efektů člověka, s nímž už jednou spolupracoval. Vousatý mladík vstoupí Více

Tak už je tu máme, nové Krejdlíky. Co přinášejí? No přece svou klasiku. Nechce se mi počítat pokolikáté už. Číslo není důležité. Důležité je, že se opět změnil přeliv, tedy něco jako výraz, nikoli podstata. Ve spojitosti s recenzí nového vydání neuškodí, když se ji pokusím zjednodušeně vymezit, a tím pádem i připomenout.Za každým metalovým dílem CRADLE OF FILTH stojí idea upínající se k člověku či humanizované bytosti. K tomu přistupuje špičkové řemeslné provedení, na které se nabaluje bohatá úroda tu více tu méně kvalitních nápadů. Dynamiku tak vyka Více

Lidé se mění, a tak i současný Jerry Cantrell už dávno není tím rozervaným třicátníkem, který před devatenácti lety nahrával temné a hutné dvojalbum „Degradation Trip“. Přímý účastník divoké grungeové horečky dozrál ve zkušeného a zodpovědného muže, který se raději drží své kytary a všemožné návykové látky už mu nic neříkají. Není divu, že také Jerrym iniciované znovuzrození kdysi rebelských ALICE IN CHAINS přineslo dospělejší a méně těkavou hudební substanci, než jakou se kapela proslavila v minulosti. Zatímco tento přerod otevírající nové obzory amerického tvr Více

Předně, „Hushed And Grim“ je z mého pohledu mistrovským dílem a skutečným vyvrcholením dvacetileté pouti jedné pozoruhodné metalové grupy z americké Atlanty. Není tomu tak však jen díky gigantické délce a objemnosti právě zveřejňovaného materiálu, jehož stylistickou koncepci určují vlastnosti jako velkolepost vyznění, hloubka, uhrančivost, ale také pošmourná atmosféra vyvstávající ze vzpomínky hudebníků na svého manažera Nicka John, jenž zemřel v roce 2018 v souvislosti s rakovinovým onemocněním a byl do té Více