Brazilská kočka potřetí tasí drápy nablýskané „italským lakem“, drápy, kterými vám s klidem urve kus zadku a ani se u toho moc nezapotí. Protřelý harcovník Fabio Lione před pár lety vytrhl Brazilcům trn z paty, když nastoupil na místo zpěváka po Edu Falaschim. Na aktuální desce „Cycles of Pain“ spolu s ostatními uzavírá trilogii, která se stala základem zatím poslední kapitoly příběhu s názvem ANGRA.Jméno ANGRA se za poslední desetiletku tak nějak podivně ztratilo, společně s ústupem melodického metalu ze širšího povědomí, což je jednoznačně škoda. Hlavně pr Více

DOKKEN jsou pro mne kapelou hodně dávné minulosti, pro kterou byla vždy typická přímočará hymničnost, melodická stránka jejich kalifornského Hard n´Heavy, ale především pak zvuk kytary George Lynche. Ten v sestavě již čtvrtstoletí chybí a jeho současný náhradník Jon Levin se sice snaží seč mu síly stačí, ale ten náboj osmdesátých let a veškerou okázalost tehdejší tvorby nemůže nikdy dohnat. Že je novinka „Heaven Comes Down“ jejich první řadovkou po jedenácti letech ticha, dost pravděpodobně také způsobily setrvalé problémy s hlasivkami Dona Dokkena, kte Více

Éterická kráska Amalie Brunn pod uměleckým jménem MYRKUR již asi dekádu cílí na příznivce metalové hudby. Přestože svým pojetím nezapře skandinávské folklórní kořeny a do nedávna i ovlivnění tamní blackmetalovou scénou, určitou strojeností, provázející dost často její produkce, stále dráždí ne jednoho fanouška tvrdé hudby. Zkrátka a dobře, nepůsobí pro určitý okruh lidí důvěryhodně. Jedno si však ujasněme, MYRKUR nikdy netvrdila, že přísahá na extrémní metal. Navíc je bezesporu velmi výraznou interpretkou - skvělou zpěvačkou a všestrannou hudebnicí, Více

Už je to tak, THE ROLLING STONES v roce 2023 stále školí z rock´n´rollu. Dokonce lépe, než tomu bylo v posledních několika (čtyřech) dekádách. Po osmnáctileté studiové pauze vydaná deska nových autorských písní „Hackney Diamonds“ dělá jejich jménu pouze čest. Dokonce dva týdny po jejím vydání sílí hlasy, které tvrdí, že jde o vůbec nejsilnější materiál této kapely od konce sedmdesátých let. Osobně jsem zatím zdrženlivější, neboť je nová nahrávka na světě velmi krátce a k odkazu této kapely přistupuji zjevně citlivěji, ale opravdu to vyp Více

„Opravdu to nevnímám jako úplný návrat, jednoduše proto, že jsem své kořeny nikdy neopustil. Kapela se jako celek posunula, ale uvnitř jsem chtěl být vždy tam, kde jsem teď, a podniknout právě to, co bylo zaznamenáno na The Light... Jediné, co jsem udělal, je, že jsem znovu zažehl oheň, potenciál, který byl dosud přehlížen. The Light... není nic ve srovnání s tím, co se chystáme udělat. A ano, jsem s celou věcí spokojený."Zhruba tak se v dobovém rozhovoru vyjádřil Andrew Craighan, kytarista a jedna ze dvou hlavních osobností doom metalových nestorů Více

Jak pojmenovat pražské vystoupení THE WINERY DOGS před vyprodaným sálem Paláce Akropolis? Snad jen dokonalou erupcí neuvěřitelně vyspělého muzikantství a návštěvnické radosti z něho. Z prvotřídního vystoupení těchto Američanů, které jinak nazývám klubovou akcí letošního roku, totiž sálala obdivuhodná lehkost a pohoda. Bylo poznat, že se trojice Kotzen, Sheehan, Portnoy svou hudbou zkrátka jen baví. Těch devadesát minut v podání supergroup mělo všechno podstatné, co by asi tak nemělo podobným muzikantským pojmům scházet, ať už tito vystupují s Více

Ne zcela, ale přeci jen docela slušně zaplněný klub Divadlo Pod Lampou zažil minulý týden v pátek koncert brněnské stálice INSANIA. Šlo v podstatě o průřez tím nejreprezentativnějším a nejvitálnějším z posledních čtyř řadových desek, tudíž vlastně samé vypalovačky plné neobyčejně pálivých sloganů, co se do posluchačů dokáží zarýt. Osobně patřím k těm, kteří velmi vítají vývoj této kapely směrem k českým textům plným sarkasmu, s nadsázkou glosujícím aktuální společenské kuriozity, a také k celkové přímo Více

Nikdy jsem nebyl cílovka, přesto tuhle vražednou flákotu od DYING FETUS považuji za špičkový vzorek death metalu a vlastně dnes už asi i za nejtvrdší nahrávku vůbec, jakou jsem kdy vlastnil ve své sbírce. Extrémní metal, který je technicky na velmi vysoké úrovni, zároveň si však udržuje ráz old-school deathmetalové jízdy vycházející z parametrů evolučních devadesátých let. Někde mezi klasickou podobou smrtelného žánru a jeho progresivnější brutal tech death tváří. Po pravdě, po několika týdnech poslechů mám pocit, že tihle Američané nahráli ne Více

Zkušené irské válečníky PRIMORDIAL sleduji teprve od minulé dekády, neboť u nich preferuji právě onen vývoj k čistší produkci a přibližování se metalovému hlavnímu proudu. Deska „Where Greater Men Have Fallen“ mne před devíti lety vcelku zaujala, aby pozitivní transformaci v cosi většího následník „Exile Amongst the Ruins“ v roce 2018 nakonec pouze stvrdil. Kapela dnes přichází po dalších pěti letech s novinkou „How It Ends“, která pokračuje v cestě světla a o něco hotovějšího uchopení jejich skladeb. Ty mají podobu dunících válečných hymnů, do kt Více

Bylo nebylo jedno království. Bylo to království šílenství. Království šílenství plné divokých básníků.Recenzi na „Vain Glory Opera“ (1998) od německých EDGUY je nutno začít malým ohlédnutím. Přestože deska sama o sobě je tím nejlepším potvrzením špičkové formy Tobiase Sammeta a jeho party, pro úplné pochopení toho, proč jde o dílo tak významné a přelomové, je nutno vrátit se do roku 1995, resp. 1997, tedy k prvotinám „Savage Poetry“ a „Kingdom Of Madness“. Tato alba by se mohla odbýt slovy, že jde jen o nezajímavé tituly plné průměrných skl Více