Neříká se nadarmo, že být ve správný čas na správném místě je základem veškerého úspěchu, ale u TESTAMENT, kteří svůj talent dokázali vtěsnat i do drážek mnoha následných skvělých alb, nešlo nikdy jen o náhodné načasování. Kapela byla založena již o tři roky dříve a její původní název LEGACY byl s příchodem zpěváka Billyho změněn na výraznější TESTAMENT. Dvoumetrový obr Chuck Billy s indiánskými předky a hlasem burácivým jako mohutný zvon nahradil v sestavě Steva „Zetra“ Sousu, který krátce před tím odešel do řad spřátelených EXODUS. Materiál na první al Více

Skvělé dny prožívá dnes Michael Monroe. Poté co před sedmi lety musel podruhé uložit k ledu své HANOI ROCKS, má dnes znovu navrch a jeho kapela se ukazuje v té nejlepší možné formě, nejenže letos na podzim vyšlo tohle sólové album, celkově již jeho osmé v pořadí, ale vytrvale vystupuje před vyprodanými sály a kluby po západní Evropě a Japonsku. Skutečně mám z něho dnes poprvé od osmdesátých let pocit, že prožívá skvělé časy a všechno se mu daří. Tím hlavním důvodem, proč si tohle myslím, je však fakt, že novinka „Blackout States“ je velmi silným albem, kde t Více

Britská heavymetalová úderka SATAN se ukázala poprvé v polovině osmdesátých let na tamní scéně zažehnuté o pět let dříve slovutnými průkopníky NWOBHM. V té době se sice kapela dostala do povědomí spíše hlouběji zainteresovaným jedincům, ale i tak nešlo o úplně neznámé těleso. Z popela neúspěšných BLITZKRIEG povstali na sklonku roku 1983 SATAN, aby nadále spoluutvářeli bující kolorit hustě zastoupených metalových kapel vykazujících se rychlostí, divokostí a klasickými kytarovými postupy. V roce 1984 (krátce po debutové desce „Court In The Act“) se p Více

Po více než deseti letech jsou britští rebelové zpět a výsledek jejich snažení vznikající v průběhu jara ve vzdáleném thajském azylu můžeme konečně ochutnat. Nakonec se jedná, přes všechny obavy a negativní scénáře, o povedenou nahrávku britského rocku. Věci se zkrátka začaly hýbat správným směrem. Ještě před dvěma lety by málokdo tipoval, že se někdejší miláčci Ostrovního publika vrátí na scénu a něco stvoří. Povahový rozkol mezi poněkud ukázněnějším lídrem THE LIBERTINES Carlem Baratem a nespoutancem Pete Dohertym vyvrcholil v roce 2004 a způsobil, že se j Více

Při pohledu na celou diskografii SLAYER je nesporné, že jsme se v roce 1998 setkali s velmi zvláštní nahrávkou, která v uších mnohých skalních příznivců thrash metalu do dnes rezonuje jako právě ta nejméně pochopená. Prostě Černý Petr. Neprávem osočované ze všeho možného, konzervami dost často ne úplně doceněné, nicméně dle mne rozhodně ne slabé (natož pak nejhorší) album těchto kalifornských Bohů thrashového masakru. Vlastně se zde přiznávám, že mám album „Diabolus In Musica“ radši než desku předcházející a vlastně i než následující. Příznačné pro konec dev Více

V první polovině devadesátých let se SLAYER těší pověsti největších veličin thrash metalu, mají za sebou skvostný živák „Decade Of Aggression“, který se stal tributem jejich pověstných koncertům a byl nahrán na dlouhých šňůrách podporujících poslední, velmi úspěšnou řadovku „Seasons In The Abyss“. Když se turné blížily ke konci, oznámil bubeník Dave Lombardo odchod z kapely, přičemž SLAYER si věděli hodně rychle rady a žádný koncert díky tomu nezrušili. Tou dobou (zkraje roku 1992) metalový svět podlehl novému fenoménu, který se nazýval PANTERA a tak se brzy m Více

Můžeme se zde do nekonečna dohadovat o tom, zda-li bylo „Reign In Blood“ tím nejzásadnějším, divokým a nespoutaným albem metalové historie, stejně jako opakovat pravděpodobná fakta, že následné „South Of Heaven“ pro samotné SLAYER značilo nebojácný úkrok směrem k pomalejším songům, progresivní platformě a více přehledným strukturám, ale tou nejúspěšnější a vlastně i nejpřístupnější nahrávkou kariéry thrashmetalových králů zůstává do dnešních dnů deska „Seasons In The Abyss“. Je totiž albem, které se dokonale trefilo do doby svého vzniku, protože metalu Více

Album „South Of Heaven“ to mělo ze všech dosavadních alb z diskografie SLAYER zřejmě asi opravdu nejtěžší. A to nejenom díky faktu, že přišlo po průlomovém a věčně oslavovaném pomníku „Reign In Blood“, ale zejména proto, že přineslo nejradikálnější stylovou změnu v historii formace a pozitivně posunulo hudbu SLAYER k větší svobodě a propracovanosti. Najednou to už nebyla ta zuřivá kapela, která ještě nedávno závodila s několika dalšími o titul „nejrychlejší hudba na světě“. Za tento odvážný tah směrem k většímu navrstvení kompozic a zvukové bohatosti Více

Asi vůbec nejvlivnější metalové album historie žánru se vřítilo na scénu náhle - 7.října 1986 a způsobilo mnohým doslova šok. Kalifornská čtveřice SLAYER se na něm totiž předvedla natolik koncentrovaným a co se týče nápadů nahuštěným způsobem, že tehdy ostatní vysokorychlostně se vyjadřující neurvalci jen zaraženě kroutily hlavou. Už na jaře slibně rozjetá metalová úderka podepsala smlouvu s Def Jam Recording. Label patřící jistému Ricku Rubinovi, specialistovi na rap a hip-hop, chtěl vnést do svého portfolia trochu razantní energie a od SLAYER Více

Současní WHITESNAKE pro mne znamenají daleko větší záruku skvělé hardrockové hudby i živelné koncertní show, než mi může nabídnout aktuální formát DEEP PURPLE. Když se David Coverdale rozhodne vydal album poct právě Purpurové legendě, tedy kapele, která jej pro svět velkých pódií v sedmdesátých letech udělala (z tvorby DEEP PURPLE odzpíval ten večer šest ze čtrnácti zde odehraných skladeb) představuje pro mne koncert podstatně zajímavější událost, než jaké bych se býval dočkal před měsícem v Plzni, kdybych zamířil na koncert Pár Více