Přiznávám, že v posledních jednadvaceti letech jsem se s každým novým albem JUDAS PRIEST docela pral. Bylo poznat, že to je muzika složená a prezentovaná zkušenou kapelou, která už má hodně za sebou a která chce držet krok s moderním světem, a tak je vytvořena v nejlepších možných podmínkách, ale něco tomu vždycky chybělo. Žádnou z desek z období posledních dvou dekád bych neoznačil jako vyloženou bombu, ale rovněž ani jako totální provar, do klasických alb ze sedmdesátých a osmdesátých let jim prostě vždy dost schá Více

Když na sklonku roku 1989 bubenickou stoličku u ARAKAIN obsadil Štěpán Smetáček, byla to pro kapelu pořádná výhra. Nový tlučmistr byl sice zhruba o deset let mladší než kmenoví „zaměstnanci“ skupiny, zato ale byl už ve svých zhruba dvaceti mimořádně nadaný muzikant a dokonce posluchač konzervatoře. V ARAKAIN se dokázal postarat nejen o bicí nástroje, ale brzy se zapojil i do skladatelského procesu – byl prý schopen vymýšlet basové linky, kytarové harmonie a další potřebné věci takovým způsobem, až ho staří členové kapely museli krotit, aby se z ARAKAIN Více

Se značným zpožděním jsem nakonec přeci jen vyzpovídal baskytaristu z tuzemské indie/post-hardcore kapely ESAZLESA, ačkoliv důležité události ohledně vzniku a nahrávání jejich hodně povedeného alba se staly již více než před rokem. Ondřej Helar si udělal čas na to, aby zodpověděl rozumnou porci mých dotazů. Každopádně ona nahrávka se setkala s velmi vřelou odezvou a mnohými je pasována mezi nejzajímavější tituly naší undergroundové scény posledních několika let. Zde je tedy rozhovor.V průběhu roku 2016 jste konečně realizovali s Více

Američané BLACK REBEL MOTORCYCLE CLUB se tentokrát, po neobvykle dlouhé pauze od své poslední nahrávky, hlásí se svou sedmou řadovou deskou, a ačkoliv znějí možná ještě o trochu více temně a zadumaně než v minulosti, jedná se o další povedenou nahrávku. Jejich směska zvukové špíny, dojemného kytarového blouznění a poctivého garážového rock´n´rollu měla vždy své kouzlo, díky kterému, zejména v minulé dekádě, patřila trojice mezi nejzajímavější kapely oné retrařské kytarové vlny a nešetřila energií ani na dlouhých koncertních štacích. Osobně Více

Album, které definitivně etablovalo holandské PESTILENCE v množině největších deathmetalových legend. I v žánrově natolik silném roce (1991) se této kapele, i bez jejího dosavadního frontmana Martina Van Drunena, podařilo přijít s deskou, která si získala pouze největší možná uznání. „Testimony Of the Ancients“ se stalo Mameliho manifestem progresivity ve škatulce pravověrného záhrobního death metalu, ale nedělo se tak zbůhdarma. Cílevědomý kytarista se zde navíc chopil mikrofonu a na uvolněné místo baskytaristy byl angaž Více

Vydat v socialistickém Československu rockovou desku, to vůbec nebyla sranda. I když se některé kapele podařil ten zázrak, že jí doboví mocnáři album vůbec dovolily vydat, musela se obrnit trpělivostí, protože mezi příslibem nahrávání a vinylem ve výloze často uplynula nekonečně dlouhá doba. Socialistické plánované hospodářství totiž zásadně nikdy nikam nespěchalo. Co na tom, že daná hudba byla populární právě tehdy a tehdy – vyšla prostě, až na to byl čas! Pražským ARAKAIN takhle bylo firmou Supraphon album slíbeno a zařazeno do edičního plánu někdy v r Více

Holandští PESTILENCE patří ještě dnes (a bezesporu) mezi nevýznačnější deathmetalové kapely Starého kontinentu a je jedno, že svá nejzajímavější díla vypustili do světa již více než před čtvrtstoletím. Ve své době měla jejich tvorba velké kouzlo a hlavně, posouvala hranice neslyšeného. PESTILENCE skutečně na každém ze svých prvních čtyř desek znějí docela jinak, a přesto si zachovávají svůj tolik typický hudební jazyk. V dobách druhého a zjevně nejslavnějšího alba „Consuming Impulse“ už se jednalo etablovanou hydru, která v Více

Jsem fascinován, s jakou obrazotvorností oživuje a chrlí do světa František Štorm své nekromantické vize přeplněné všemožnými bludy, bytostmi a tajuplnými výjevy, na kterých stojí současná lyrika tvorby jeho kapely MASTER´S HAMMER. Přesto tvrdím, že novinkový kotouč „Fascinator“ je o trochu slabší deskou, než je tomu v případě tří předchůdců (jmenovitě „Vracejte konve na místo“, „Vagus Vetus“ a „Formulae“), což ovšem vůbec neznamená, že se jedná o špatnou záležitost. Ostatně několik slabších skladeb se našlo na každém z p Více

Pomyslnou soutěž mezi rockmapáckými kapelami, které z nich se jako první podaří vydat samostatné album, vyhráli v roce 1989 brněnští heavymetalisté TITANIC. Stalo se tak ještě v době komunistického režimu (i když už skoro těsně před „sametovkou“) a tak po albu „Radegast“ od kapely CITRON je titanikovský debut „Metal Celebration“ vlastně první samostatná metalová deska, která u nás vyšla. Tudíž památný okamžik, který rozhodně nesmíme vynechat!Úsvit metalového věkuTITANIC byli, podobně jako jiné kapely, které se sešly na „Rockmapě“, na konci osmdesátých Více

Power-metalisté po poslechu nové desky Brazilců ANGRA zřejmě slaví, já však k „Omni“ dokážu přistupovat s velkou střízlivostí. Z formálního pohledu jde o špičkově zpracovaný materiál daného stylu, na můj vkus sice trochu zdobný, ale rozhodně plný skvělých instrumentálních a vokálních výkonů, takže lze říci, že kvintet i po odchodu kytarového boha Kika Loureira, dnes již na druhé desce nazpívané Italem Fabio Lionem, předkládá promyšlený a do detailu propracovaný celek, jemuž není možné téměř nic vyčíst. Dle mého záleží hlavně na tom, jak to Více