Od comebacku s Joem Belladonnou v roce 2010 byl tohle již můj sedmý navštívený koncert ANTHRAX. Přesto mohu říct, že mě jejich vystoupení stále bavilo, bylo energické a cítil jsem za ním velkou dávku profesionality. Kapela působí vlastně celou tuhle dekádu vitálně a aktivně přistupuje ke každoročnímu evropskému turné. Newyorčané dnes zkrátka zažívají jedny z těch svých lepších časů. Působí jako dokonale zaběhnutá mašina a na jejich show se chodí. Nebylo tomu tak vždy. Kdysi tápali, měli nouzi o fans a po útocích na Více

Není ve světové kinematografii mnoho filmů s kultovnějším statusem, než má  The Wicker Man z roku 1973. Přitom nedá se říci, že by ve své době byl nějak významný, přelomový. Ba právě naopak. Jsou filmy významné už jenom tím, kolik strašných peněz vydělají, kolik pokračování  a následovníků inspirují, jak definují filmový žánr a kolika jeho hlavním představitelům nastartují filmovou kariéru. U The Wicker Man se nic takového nedělo. Ten byl ve své době ohromným propadákem a to vinou mnoha faktorů, ale zejména vinou britské cenzo Více

Los Angelští REDEMPTION jsou jistě zajímavou veličinou na progmetalové scéně, a to nejen po hudební stránce. Jejich sedmnáctiletá historie nabízí kromě sedmi řadových alb i několik napínavých životních příběhů hlavních protagonistů, jakými jsou úspěšná léčba rakoviny kostní dřeně zakladatele, hlavního mozku, brilantního kytaristy a klávesisty Nicka van Dyka, neúnavný, již čtyři roky trvající, zápas s aneurysma (tepenná výduť) dlouhodobého pilíře, kytaristy Bernieho Versaillese. No a když k tomu v roce 2016 přibyl i definitivní odchod zpěváka Raye Adlera, další Více

Čím více roste věhlas britských MUSE, tím spíš oslabuje jejich skladatelský potenciál a jejich alba se daleko spíše zaměřují na vypiplanou stylizaci, takže působí spíš jako výkladní skříň nejrůznějších módních zvukových forem než sbírka silných skladeb. Osobně si však nemyslím, že je vše úplně špatně, ale není divu, že jim to ostatní kritici nechávají sežrat, protože kapela se po skladatelské stránce prakticky už přes deset let nevyvíjí, pouze přejímá prvky z nejrůznějších prostředí moderního popového spektra a tyto motivy opracovává do sobě vlas Více

Podstatně významnější kapela, než z jejich neobvyklého názvu může usuzovat současný rockový fanoušek na Starém kontinentě. Tihle ENUFF Z´NUFF se stali ve Spojených státech postupem doby dlouhověkou záležitostí obrážející tamní naplněné kluby, a sice aniž by je kdy v Evropě většina hudebních fans vůbec postřehla. Zdá se vám to neuvěřitelné? Nepřeháním. Byli založeni již někdy v polovině osmdesátých let v americkém státě Illinois a první roky jejich existence se vyznačovali hledáním nejen svého výrazu, ale také pevné a o Více

Krátce po dokončení alba „The Miracle“ se QUEEN pustili do práce na další desce. Freddie Mercury už zřejmě od roku 1987 věděl, že je HIV pozitivní a protože znalosti o tomto viru i o chorobě AIDS na konci osmdesátých let byly omezené, nikdo netušil, kolik života Freddiemu ještě zbývá. Zpěvák se ve své nelehké situaci zcela upnul na práci a chtěl ještě stihnout udělat tolik muziky, kolik jen bude možné. Na konci listopadu 1989 skupina oznámila, že jde opět do studia a po Vánocích se už ve švýcarském Montreaux rodily nové písničky. Vzhle Více

V časech, kdy se ENTOMBED nachází ve stavu prapodivného rozklížení na dvě nesmiřitelné frakce, DISMEMBER již nějakou dobu neexistují a UNLEASHED si jedou stále ty samé kolovrátky pro své věrné, představují právě BLOODBATH jednu z mála jistot nekompromisního švédského death metalu, stylu, který zažíval svůj největší boom na počátku devadesátých let a vešel ve známost především díky neobvykle podlazenému zurčivému kytarovému zvuku ze stockholmského studia Sunlight Tomase Skogsberga. Zvláštní, že čest žánru dnes dělá především seskupe Více

Mysleli jste si dosud, že punk vznikl v polovině 70.let? Že nejdivočejší pankáč byl Sid Vicious? Že nejhezčí číro má Wattie Buchan, zpěvák THE EXPLOITED? Tak to jste na velkém omylu. První, pravý punker tu byl již v padesátých letech a byl to sakra hustej týpek, protože zanechával po sobě spoušť všude na celém světě a žádná živá bytost si před ním nebyla jista. A hlavně měl velký číro, že i ti největší punkýši mu ho dodnes závidějí. O kom mluvím? To se dozvíte. Ale hezky popořadě a nejprve trochu oklikou. První polovina 20 Více

Kdo by čekal, že OPETH letos vypustí jenom nějaký průměrný koncertní záznam, ten by se velmi mýlil, vždyť tito Švédové dlouhá léta patří mezi perfekcionalisty, kteří si na podobných kolekcích dávají sakra záležet. Mocná záležitost, tahle „Garden Of the Titans: Live At Red Rocks Amfitheatre“, jak zní celý její název. Album je totiž magickým výletem čarokrásnými hudebními scenériemi, jaké nabízí nejen produkce hraná v útrobách pověstného amfiteátru zasazeného do skal divoké coloradské přírody, ale i samotná tvorba jedné z nejúchvatnějších sev Více

Hned při první písni mi víčka začala příjemně padat, oči zůstávaly zavřené, mysl otevřená, sladce plynoucí hudba mě odnášela na jakýsi renesanční známek, ten, co má hodně sgrafitů na fasádách a málo nábytku v místnostech. Možná takový můj fantaskní Nelahozeves. Jsem v jedné z těch jeho rozlehlých chladných místností s výhledem na řeku, její zdi jsou přes velká okna nahřívány teplými podzimními paprsky slunce. Možná tam někde v rohu sedí i kapela, tak jako za starých časů. Nikoho však nevidím. Jenom v oparu kolem ta kr Více