Když Tom Angelripper již před více než rokem propustil ze služeb SODOM dlouholetou dvojici svých spoluhráčů, kterými byli Bernd Kost (kytara) a Marcus Freiwald (bicí), a krátce na to je nahradil zcela novými členy – bubeníkem Stefanem Hüskensem (mimo jiné i ASPHYX) a kytaristou Yorckem Segatzem, nikdo skutečně nevěděl, co si o tomto podivuhodném personálním manévru zkušeného barda myslet. Sám šéf celou situaci později vysvětloval jako nutný řez, který měl do řad kapely vrátit nespoutané srdce a nadšení, neboť dvojice odejitých hudebníků měla ú Více

Když se naskytla možnost udělat rozhovor s Tomášem Kohoutem alias Necrocockem, chtěl jsem, aby výsledek dopadl co možná nejlépe a nejfundovaněji, a tak jsem prostě oslovil i posluchače a čtenáře těchto stránek Valiče, o kterém vím, že je zainteresován do Necrocockovy tvorby. Napsal tedy sérii dotazů šitých hudebníkovi na míru, nakonec zde tvořících zhruba 80% článku. Muzikant proslulý již řadu let netradičním viděním světa, který je znám především díky členství u black-metalových legend MASTER´S HAMMER, ale Více

Musím říct, že když jsem se asi před půl rokem dozvěděl, že byl natočen filmový dokument o MOTORBAND, vzbudilo to ve mně značný zájem. I když mě tahle skupina hudebně vždycky trochu míjela, jejich historie je jedna z nejzajímavějších v domácích luzích a hájích – plná zvratů, velkých nadějí, pádů, návratů a zase odchodů – byl jsem tedy hodně zvědav, jak se takové téma dá zpracovat do filmu a co z toho všeho vlastně vyleze. Objevovaly se i další otázky – jestli půjde o nějaký polohraný dokument, o soubor aktuálních rozhovorů nebo třeba o mix dobo Více

Romantika a tajemnost Křivoklátska inspirovala hudebního dobrodruha NECROCOCKA natolik, že o ní zkomponoval další ze svých tematických koláží, které zde podložil i vyfantazírovaným detektivním příběhem. Pro příznivce předešlých expedic tohoto muzikanta-solitéra asi nemusím mnohé souvislosti vysvětlovat, vás ostatní ušetřím od jinak volně dostupných informací o hudební historii a vývoji umělcově. Postačí, když tu v úvodu pro technické účely vymezím rovinu trojúhelníkem éterický-ambientní-rock, do níž by se dala jeho tvorba vcelku pěkně situovat, a to včetně nov Více

Dovolil jsem si parafrázovat slova ze známé odrhovačky Ladislava Vodičky, protože Sylvester Stallone skutečně na začátku své kariéry neměl lehký život a pak v kultovním béčku Death Race 2000, o kterém si dneska povíme, měl roli právě řidiče závodního auta. Byla to jedna ze dvou řidičských rolí v jeho bohaté filmografii (tou druhou byl Over The Top, kde jako kamioňák soupeřil v soubojích v páce), a bylo by jednoduché říct, že by tuhle roli nejraději vymazal ze svého životopisu. Ale ono to tak úplně není pravda a Více

Právě na začátku letošního prosince jsem se poprvé v životě účastnil akce pod hlavičkou MASTERS OF ROCK. Do vymrzlého Zlína jsem dorazil už po poledni, tak, abych stihl co nejvíce účinkujících. Francouzské rockery WORRY BLAST a následující české (a uznávané) DARK GAMBALLE jsem však nestihl. Do sportovní haly poprvé vcházím akorát na čas, abych viděl thrashové maniaky z Řecka, SUICIDAL ANGELS. Tvorbu kapely mám dobře naposlouchanou a z mladé generace thrashmetalových štik mě baví nejvíce – i ve srovnání Více

Italské vydavatelství Frontiers Records připravilo všem příznivcům amerického hard rocku opravdovou lahůdku, neboť druhá deska projektu kytaristy Jakea E.Leeho má všechny potřebné proporce k tomu, aby se letos v zimě v dané škatulce stala vlastně albem sezóny. Jestliže na čtyři roky starém a bezejmenném debutu působili RED DRAGON CARTEL jako skupina rychle poskládaných hudebníků, která pod vedením baskytaristy a producenta Ronnieho Mancusa a studiového kutila Kevina Churka podporuje umělecké vize téměř zapomenutého kytaristy Jakea E.Leeho, dřív Více

Zřejmě jedna z úplně nejznámějších britských glam-metalových kapel historie si za svou kostrbatou kariéru prošla lecčím, a protože se zmíněný žánr na Ostrovech nikdy zrovna na sluníčku nevyhříval, nelze o TIGERTAILZ mluvit jinak než jako o bandě pro trendsettery, sledovače stylu a fajnšmekry. Faktem zůstává, že i když se do dnešních dní několikrát snažili ze sebe shodit ono prapodivné stigma výrazných příslušníků jedné nechvalně proslulé hudební vlny, nikdy se jim to úplně nepovedlo. A přitom vůbec nešlo o bezvýznamný a marný sleazy-r Více

Dneska to bude trochu jiné. Seriál o albech QUEEN jsme minulý týden uzavřeli v recenzi na „Innunendo“ a povídáním o smrti Freddieho Mercuryho, po které se aktivní dějiny skupiny prakticky uzavřely. My samozřejmě dnes víme, že kapela existuje dál, že za poslední čtvrtstoletí udělala i nějakou novou hudbu (i když je jí velmi málo) a čas od času dokonce vyrazí na turné s tím či oním zpěvákem, jenže to všechno jsou už prakticky jen vzpomínky a o aktivní roli skupiny nebo jejich protagonistů se dá hovořit jen velmi těžko. V první půlce devadesá Více

HATE ETERNAL, jméno, které budí respekt. Výsostný metal, ukotvený jen a jen v hudbě. Extrémní metal jako nástroj umělecké vize, jež nezná kompromisy. Řemeslně dokonalý metal, stvořený jen s pomocí tradičních ingrediencí a jemuž se co do intenzity vyrovná snad jen špičková komorní hudba. Právě takové asociace v mé mysli vyvolává již sedmé album Rutana a spol.   „Upon Desolate Sands“ přitom jen pokračuje v linii vytyčené předchozím dílem „Infernus“. Na poměry HATE ETERNAL působí uvedený přístup poměrně konzervat Více