Je fajn mít vlastní způsob vyjádření, díky kterému si vaši kapelu nikdo nesplete s žádnou jinou po dobu několika dekád. Druhou věcí však zůstává, jak moc jste v tom vašem stylu zacyklení, neboť někdy tento záchyt ve výsledku působí kontraproduktivně. Je stavěn svým způsobem za každou cenu, aniž by výsledek měl zajímavé opodstatnění. V případě DINOSAUR Jr. z města Amherst ve státě Massachusetts měl vždy posluchač jistotu, že dostane vydatnou dávku typické Mascisovi melancholie a unavenosti. Nejinak tomu je letos. Kytarový sound této kapely platil k Více

Vzhlédl od stolu. Jeho masité tělo pokrývá nános špíny a mastnoty. Vytahaný nátělník nasáklý potem je poset velkými skvrnami rozličných tvarů a barev. Zaměří svůj pohled do rohu v šeru utopené místnosti a spatří lesk v jeho očích. Nemesis stojí na svém místě a bedlivě sleduje odpornou podívanou. Sklopil svou objemnou hlavu a opět se pustil do studených špaget s boloňskou omáčkou. Ruce, dvě bagrovací lžíce zabořené do nevábné rudé hmoty. Špagety mu zpoza prstů vyčnívají jako pokroucení hadi vpletení mezi tlusté Více

Islandské kapely jsou zkrátka v kurzu. Není jich sice mnoho, ale když už se nějaká prosadí i v měřítku celoevropské scény, obvykle na sebe svým exotickým původem poutá pozornost. Stalo se to kdysi atmosférikům SIGUR RÓS, neméně úspěšní jsou v posledních deseti letech i post-rockoví vytrvalci od SÓLSTAFIR a už nějaký ten rok je rovněž slyšet o stále ještě docela mladých THE VINTAGE CARAVAN. Jde o kapelu rozviřující vzpomínky na žánrově heroická sedmdesátá léta se vším, co k tomuto období hudební historie patří. O THE VINTAGE CARAVAN se sice Více

Na úplný začátek si dovolím malou lekci anglické výslovnosti. Recenze na „Hell Unleashed“ mi totiž konečně donutila ke zjištění, jak že se ten podivný název EVILE vlastně vyslovuje. V záhadné IPA transkripci vypadá výsledek nějak takto [ˈivaɪl]. Kdo se v podobných značkách stejně já moc neorientuje, pro toho uvádím fonetickou verzi „ívajl“. Jde o jakousi slovní hříčku spočívající ve spojení dvou zábavných slov „evil“ a „vile“. Jejich význam by měl znát každý správný správný metalista, ve výhodě budou určitě fanoušci black metalu a CAN Více

Kreativita Necrococka se zdá nevyčerpatelná. Decentní úkrok od konceptu dopadl na jedničku. S „bipolárním albem“ přichází pocitová bomba explodující při každém poslechu a se stále větší silou. Dobře vybrané téma, nádherné melodie a mravenčí studiová práce. Jednoduchý recept, zdá se. Komu však nebylo přáno, nemá šanci, resp. má šanci alespoň jako posluchač. Tak ji koukejte chytnout za pačesy, protože letos zatím eviduju pouze jedno další album, které bez okolků odhrnulo závěs mé hodnotící logiky. Poslední deska Anneke van Giersbergen, ja Více

V rámci metalové scény jedna z nejsledovanějších albových novinek letošního roku právě vychází. Francouzská GOJIRA už dávno neplatí jen za ambiciózní metalovou kapelu, jejíž dravý naturel i angažovanost v otázkách ekologie učarovává mnohým. Dnes jde již několik let o jednu z nejexkluzivnějších kapel na poli tvrdě metalové hudby, která se těší velkému zájmu fanoušků a popularitě a to nejen ze strany kritiky a fajnšmekrů, ale i běžných posluchačů napříč širokým polem subžánrů. Ona etapa růstu, kdy byla GOJIRA nasazována do předprog Více

Jeho mohutné tělo kráčelo temnými chodbami výzkumného vesmírného korábu. Vstoupil do prostor navigační místnosti a navlékl na sebe speciální biomechanický skafandr chránící tělesnou schránku před přetížením i účinkům nadsvětelné rychlosti. Jeho mise má jediný cíl. Dopravit smrtící náklad na tu vzdálenou, modře zářící planetu, tam jej vypustit a následně se vrátit ke svým druhům na opačné straně galaxie. Řídící místnost. Usadil se do masívního křesla, zadal souřadnice na panelu mezihvězdných tras a přitáhl k sobě Více

Nebudu předstírat, že bych byl kdovíjak nadšený z projektů Mike Pattona. Jeho nejsilnější momenty budou vždycky spjaté s FAITH NO MORE, což by Mike pravděpodobně rád změnil a zbavil se slavného stínu na úkor současné tvorby. Budiž mu ke cti, že se prakticky v žádném následujícím angažmá nevydal přístupnější a uhlazenější cestou, přestože má schopnosti na to, aby si svým barytonem podmaňoval masu střední třídy. Namísto toho se vrhal a vrhá do víru fúzí a crossoverových experimentů. Snad jako by chtěl pokračovat v odvážném průlomovém kurzu t Více

Ještě dříve, než se šestá studiovka „Meddle“ dostala mezi fanoušky, už PINK FLOYD pracovali na dalším projektu. Tentokrát ale nešlo o studiové album, nýbrž o film. Kapela se totiž dala dohromady s režisérem Adrianem Mabenem, který nosil v hlavě myšlenku, zpracovat pro stříbrné plátno koncert Floydů a udělat to velmi originálním způsobem – ve starověkém amfiteátru a bez publika. Ruiny divadla pod širým nebem v italských Pompejích měly se svou magičností potenciál diváky nahradit a hudba PINK FLOYD stejně na pódiu funguje jinak než u běž Více

Loňská sólovka kytaristy Johna Petrucciho definitivně potvrdila, že druhý pilíř DREAM THEATER opět dokáže komunikovat s tím prvním, bohužel již bývalým. O okolnostech odchodu bubeníka Mikea Portnoye, resp. o jeho marném klepání na nekompromisně zamčené dveře domova při zoufalém pokusu o návrat, si stále myslím své. Mám samozřejmě málo informací, třeba svým chorobným neklidem pil krev už všem, a jejich nesmlouvavý postoj by tak byl do jisté míry pochopitelný. Každopádně Portnoyova hráčská kreativita stárnoucím newyorským virtuózům chybí, co Více