Přejdu rovnou k věci – „King Animal“ je zklamáním. SOUNDGARDEN nedokázali obnovit svoje specifické fluidum, které měli na počátku devadesátých let, tak se jejich comeback jeví jako mírně řečeno rozpačitý. Pravdou však je, že jsme možná čekali příliš. Domnívat se, že po té co Chris Cornell obnovil svou starou kultovní kapelu, budou mu hned automaticky naskakovat velkolepé věci formátu „Jesus Christ Pose“ nebo „Outshined“, by byla nanejvýš pošetilá představa. Patnáctileté mezidobí mezi oběma kapitolami SOUNDGARDEN, které bylo napěchované Více

Na počátku roku 1979 již bylo jasné, že na sebe další změny v sestavě a s tím související obměna hudebního zaměření kapely nenechají dlouho čekat. Ritchie Blackmore totiž velmi toužil, konečně se svými RAINBOW dobýt severoamerický kontinent a rovněž věděl, že se mu to s textovou složkou plnou všech těch démonických postaviček, patosu a mysticismu, kterou se vykazoval právě Ronnie James Dio, nikdy nepodaří, takže jej sice zpočátku neúspěšně nutil k něčemu, co bylo pro malého derviše nemyslitelné, a sice do světštěji pojat Více

Je velmi pravděpodobné, že povalování ve stínu olivovníku a srkání ouza má blahodárný vliv na duševní rozpoložení Johana Edlunda, ne však až tak zjevně na jeho momentální skladatelský potenciál. Ostatně právě poté, co se démonický Švéd přestěhoval na pobřeží Egejského moře, aby sdílel domácnost se svou řeckou přítelkyní, působí jeho TIAMAT stále jaksi unaveně, mírně a neškodně. Vždyť od posledního nad míru osobitého alba („A Deeper Kind Of Slumber“) uběhlo již dlouhých patnáct let. Od té doby se kapela ustálila na jistém druhu Více

Obdivuji zápal pro vlastní jižanské blues, s jakým se trojice vousatých Texasanů prezentuje na své nové nahrávce „La Futura“, která vyšla na podzim roku 2012 po dlouhých devíti letech od jejich poslední řadovky „Mescalero“. Nové album je kombinací nejlepších momentů éry ZZ TOP ze sedmdesátých let (zde upozorňuji zejména na jejich vynikající album „Tres Hombres“, které tehdy stanovilo normy), se znovuobnovenou chutí dělat věci po nějaké době surověji tedy s určitým nádechem modernosti a tak nějak více od podlahy. Přesně jak Více

Po minulém  a nadšeně přijatém albu „Hisingen Blues“ přicházejí tito švédští uctívači rockového pravěku se svou třetí řadovou deskou, která zkrátka a jednoduše značí jediné - z kapely se stává velmi žádaný artikl na poli evropské rockové (potažmo metalové) scény. Jestliže rok a půl starý předchůdce učaroval především psychedelickou náladou a svým velmi autentickým zvukem, který upozorňoval na pilíře ostrovního blues rocku z přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, pak novinka v sobě pojímá jedn Více

„I’ve seen things you people wouldn’t believe.“ (Roy Batty ve filmu „Blade Runner“) Hordy voivodských obdivovatelů, sdružené pod hlavičkou Iron Gang, napjatě očekávali, s čím kapela přijde dál a výsledek šokoval všechny. Ať už v dobrém, nebo ve zlém. Deska „Angel Rat“ je totiž i na poměry nevyzpytatelného tělesa unikum. O mnohém svědčila už změna loga a což teprve, když se rozezněly první tóny úvodní „Panorama“. Ano, jsou to Snake, Away, Piggy i zvolna se loučící basák Blacky, který se na albu podílel už jen jako speciální host, ale co Více

Britští SYLOSIS vpadli na evropskou scénu moderní metalové hudby díky EP „Casting Shadows“, to bylo již v roce 2006 a od té chvíle na sobě pilně zapracovali. Zaregistroval jsem sice jejich debutové album „Conclusion Of An Age“, nicméně v té době pro mne byli pouze jedni z mnoha kapel vezoucích se na vlně opětovně vzkříšeného thrash metalu a jeho epičtějších mutací. Zbystřil jsem až vloni, krátce po vydání „Edge Of The Earth“, kdy nebylo možné přeslechnout a ani ignorovat zjevný potenciál, kterým si řekli o zaslouženou pozornost ze strany Více

Corey Taylor a Jim Root, dva členové maskovaných SLIPKNOT, jak známo, již mnoho let souběžně působí v další mimořádně úspěšné (hlavně ve Spojených státech) kapele – STONE SOUR. Ta letos na podzim vydala již své čtvrté řadové album, které představuje první polovinu poměrně atraktivního konceptu s filosofickým podtextem. Téma se zabývá cestou životem, ranách, které každý v jeho průběhu schytává a schopnosti se z nich vyhrabat, popřípadě poučit a začít znovu a jinak. Je zřejmé, že většina lidí opakuje stále stejné Více

Black metal jako hudba, která ve vás probudí až aristokratickou hrdost. Protimluv? Možná. Ale přesně tyhle pocity zažívám při poslechu tohoto alba. ENSLAVED jsou mistry nálad a atmosféry, protáhnou vás bahnem, budete se muset vláčet zasněženou plání, tváře vám posekají jako led ostré sněhové vločky, odměnou vám ale přesto bude dokonale povznášející pocit. Máte odvahu podívat se samo sobě do očí? Měli byste, jinak si poslech „RIITIIR“ nevychutnáte tak, jak ENSLAVED zamýšleli.Klíčová je hned úvodní famózní epopej „Thoughts Like Hammer“. Zatěžkan Více

Dopad druhého alba RAINBOW („Rising“) na pozdější metalovou generaci je z dnešního pohledu obrovský. Vždyť právě k němu vzhlíží celá plejáda osobností, které se dostávali do zorného pole fanoušků tvrdé a zároveň melodické hudby po celém světě v průběhu metalových osmdesátých let. Mohl bych zde jmenovat desítky a desítky interpretů, počínaje u kytarového kvazi-klasika Yngwie Malmsteena, přes Američany MANOWAR ujíždějící na connanovských válečných příbězích a konče třeba u německých HELLOWEEN, kteří jsou jím velmi silně ov Více