Těsně před započetím prací na třetím studiovém albu, jenž později dostalo název  „So Far, So Good... So What!“ a vyšlo hned zkraje roku 1988, byli MEGADETH  zase jednou v dezolátním stavu. Přeci jen tempo, které kapela nabrala po úspěchu jejich druhé řadovky, se ukázalo být poměrně velké, v porovnání se vším co měli doposud za sebou. Navíc těch drog už bylo příliš mnoho. Na zlomové kroky týkající se zbavení drogové závislosti však prozatím nesebrali Mustaine s Ellefsonem dosti odvahy (sebereflexe). Jak už jsem psal v Více

Poté co se členům kapely podařilo přežít své první americké turné, byť se to díky tvrdým drogám a událostem jenž se na turné odehrávaly zdálo jakkoliv nepravděpodobné, začali spřádat další plány. MEGADETH si ostatně tou dobou získali pověst nejproblematičtější mladé kapely žánru, kapely, jejíž členové pokud se rovnou nerozpakují vyjít na pódium v drogovém rauši, pak umí svými poznámkami z pódia vyprovokovat k bitce i pořadatelskou službu. Jednoho večera třeba Mustaine do mikrofonu znechuceně utrousil, že nebýt ne Více

Po dni, o kterém Mustaine do dnes mluví jako o jednom ze svých nejhorších, tedy tom dni kdy byl členy METALLICY definitivně zapovězen a před nahráváním jejich debutu odeslán zpět z New Yorku do Kalifornie, se chvíli potácel v Los Angeles. Dokonce několik měsíců chodil do běžného zaměstnání (věnoval se telemarketingu), aby získal prostředky na své další fungování. Usoudil, že dělat znovu příležitostného dealera marihuany by bylo pod jeho úroveň. Cíl byl tedy jasně daný, postavit rychle silnou kapelu, tedy totální zabijáckou mašinu, kt Více

Komplikovaná osobnost Davea Mustainea a jeho dlouhá hudební cesta určitě stojí za důkladné prozkoumání. Vždyť právě jeho formace MEGADETH patří k vůbec nejúspěšnějším americkým metalovým kapelám více než třicetileté historie žánru. Jeho příběh se stal za ty roky pozoruhodným, nejen díky mnohým kontroverzím, kterými je od samotných počátků lemován, ale zejména díky nezanedbatelnému počtu skvělých alb. Jde o příběh silné vůle, odříkání, ale i velkého talentu, jenž tento zrzavý nespoutanec dokázal přes všechny nástrahy, ústrky, ale i osobní Více

Frontman německých heavy metalových legend z HELLOWEEN, Andi Deris, měl vždy svým hudebním cítěním velmi blízko ke klasické hard rockové hudbě, určitě tedy mnohem blíž než kterýkoliv z jeho spoluhráčů z řad Dýní. To je ostatně známo již od dob, kdy před dvaceti a více lety působil u PINK CREAM 69. Kapely, která na počátku devadesátých let platila za nadějné hard rockové dobyvatele většiny dívčích srdcí. Potvrzoval to ostatně vždy i v průběhu svého, dnes již dvacetiletého působení u HELLOWEEN, kdy vnášel častokrát do jejich tvorby svů Více

Za poslední tři roky prošla sestava metalcoristů NORMA JEAN dosti radikálními obměnami. Po vydaní velmi dobře hodnoceného alba „Meridional“ se škatulata opravdu hýbala, což znamenalo výměnu kompletní rytmické sekce, ale i angažování nového kytaristy. Jediný přeživší zakladatel kapely, šestistruník Chris Day a již deset let sloužící zpěvák Cory Brandan Putman potom měli za úkol pořádně rozpumpovat čerstvou krev v žilách všech rekrutů, tak aby na novince dostáli pověsti hudebních průkopníků, od kterých se vždy očekává, že se budou pokouše Více

Jsou to již čtyři roky, co se světoznámý metalový producent a bývalý aktivní muzikant Andy Sneap rozhodl pro překvapivý způsob pokračování své druhdy předčasně ukončené muzikantské dráhy. Jak je dnes již dobře známo, Andy na sklonku osmdesátých let velel kultovní pagan-thrashové formaci SABBAT, se kterou nahrál pro firmu Noise Records hned tři (první dvě byla velmi dobře přijatá) alba, která vyšla v rozmezí let 1987-1991. Mimochodem právě na prvních dvou řadových deskách, jmenovitě tedy „A History Of A Time To Come“ a „Dreamweaver“, pěl znám Více

V době kdy se i staré metalové kapely, jenž v průběhu uplynulých dvaceti letech spaly spánkem spravedlivým a tudíž nevykazovaly žádnou aktivitu, vrací hromadně na scénu a snaží se ze všech sil navázat na svůj letitý odkaz, nemohli zůstat stranou právě ani wolfsburští nestoři germánského thrash/deathu. Kapela, která vždy stála tak trochu ve stínu trojlístku slavnějších krajanů – KREATOR, SODOM a DESTRUCTION. Přesto na ně dodnes nebylo zapomenuto a některá jejich stará alba patří ke klenotům sbírek pamětníků. Stará tvorba PROTECTOR patří Více

Vlastně si nedovedu už pár let vybavit vhodnější kapelu reprezentující hudbu pro teenagery. Mám na mysli teenagery, kteří zrovna neholdují klasicky rockové nebo metalové hudbě. Budete mít pravdu, pokud si myslíte, že takových je vlastně většina. PARAMORE jsou na poli popově orientovaného punk rocku a ema zjevením už od svého druhého alba, tedy zhruba nějakých šest let. Neříkám, že jsou zrovna zhudebněním originality, právě naopak, ovšem na druhou stranu dokázali vybalancovat přesně tu polohu, jaká současným školákům vyhovuje - tedy trochu toho emíč Více

Přes veškerou pozornost, která se v posledních letech upírá spíše k Udovým bývalým kolegům a chlebodárcům z ACCEPT, nahrál dnes tento zkušený frontman se svou doprovodnou kapelou obstojnou porci heavy metalových songů. Album „Steelhammer“ odráží hned několik stěžejních bodů, jakými bych si zde dovolil charakterizovat stále nekončící tvorbu kapely U.D.O., německé metalové úderky, jenž neochvějně pochoduje vstříc třiceti letům existence. Předně musím říci, že se buldočímu maršálkovi z Wüppertalu stále velmi daří držet se svých odzkoušených Více