Pětileté výročí smrti Randyho Rhoadse bylo hned na jaře roku 1987 připomenuto znamenitým živým albem „Tribute“ a záznamy skladeb na něm pořízené byly logicky vybrány z toho reprezentativního, ne-li nejlepšího, co se uchovalo. Mezi tím bylo však nutné najít nového talentovaného kytaristu, protože jak známo Rhoadsův nástupce Jake E.Lee byl právě v té době odejit, což bylo způsobeno manévry, nad kterými držela patronát Sharon. Tím vyvoleným se nakonec stal teprve devatenáctiletý Zakk Wylde. Blonďatý kytarista a obrovský talent, hned od za Více

Polovina osmdesátých let byla vlastně vcelku zvláštním obdobím v životě našeho tak trochu popleteného ďáblova posluhovače. Já osobně bych to nazval takovým bezčasím. Vzhledem k tomu, že se s Sharon dočkali v ročních rozestupech dalších dvou potomků (dcera Kelly a syn Jack), je vcelku těžké o tomhle období mluvit jako o temném, i když kdo ví? Faktem zůstává, že pokud Ozzy zrovna neprožíval nějaká alkoholová extempore nebo neležel zrovna někde skárovanej pod obraz, vězel pravděpodobně v nějakém odvykacím zařízení nebo nedej bože Více

Ve znamení mnohdy přihrávaného šílenství a psychické nevyrovnanosti pokračovala spokojeně Ozzyho dráha v letech bezprostředně po tragickém skonu jeho skvělého kytaristy Randyho Rhoadse. Navzdory všem kontroverzím se však tloustnoucí bard v roce 1983 stal po letech opětovně otcem, kdy se jeho novomanželce Sharon hned krátce po svatbě narodila prvorozená dcera Aimeé. Tahle událost značila v Ozzyho životě jednoznačné pozitivum a lze říci i vzpruhu. I když kdo ví? S přihlédnutím k jeho šokantnímu vystupování na veřejnosti právě v té době, Více

Posíleni nečekaným úspěchem prvního alba „Blizzard Of Ozz“ a následnými koncerty se celá kapela vrhá znovu do další tvůrčí práce, byť už zde figurují na postech rytmické sekce zcela jiní muzikanti. Boba Daisleyho nahrazuje u baskytary skvělý hispánec Rudy Sarzo, Rhoadsův spoluhráč z řad QUIET RIOT, který se později v druhé půli osmdesátých let zaskví u britských hardrockerů WHITESNAKE, a dále pak bubeník Tommy Aldridge, legendární hardrocková mašina, jejíž jméno je taktéž později spjato s osobou Davida Coverdalea. Ten zde pro z Více

Pozdější životní příběh Johna Osbournea, mladíka z dělnického prostředí jedné z nevábných, šedých čtvrtí anglického Birminghamu šedesátých let, by rozhodně vydal na pořádný román. Nicméně tolik prostoru zde nemáme a sám ani nevím, která konkrétní věc či událost z Johnova ranného období by se dala upřednostnit před ostatními. Přenesme se tedy přes všechny klukovské příběhy a průsery, kterými si mladý John prošel v době dospívání, opomeňme i jeho neblahou kratičkou zkušenost s anglickým kriminálem, kde se ocitl díky ně Více

Na začátku roku 2010, zrovna když vrcholily přípravy na mamutí akci Sonisphere, kde se úplně poprvé spolu na jednom pódiu představily všechny čtyři kapely, které tvořily už od druhé půle osmdesátých let silnou thrashovou The Big Four, přišel čas na návrat ztraceného syna Davida Ellefsona, Mustaineova dlouholetého spoluhráče, který s ním vlastně jako jediný přežil celých prvních  dvacet let (období v rozmezí let 1984-2003). Karavana nakonec zaznamenala nebývalý ohlas, protože přišla zrovna v době, kdy se dost vehementně do popředí zájmu metalový Více

Frontman od velmi dlouho studiově pauzírující kapely CINDERELLA (ano, letos je to již dvacet let od posledního alba, což ovšem nic nemění na opětovně velmi dobře navštěvovaných turné této kapely v současné době za Velkou louží) konečně zrealizoval své debutové sólové album, které navzdory všem těžkostem jakými si v osobním životě prošel (z těch pro hudbu podstatných musím zmínit na mnoho let determinující problémy s hlasivkami), dopadlo dobře. Tom Keifer je stále velmi schopným skladatelem, což rovněž už postupem kariéry v řadách glam Více

Vlastně se v případě druhého sólového alba Jacka Whitea jedná o velmi typickou ukázku  jeho hudebního rukopisu, se kterým se tento pozoruhodný písničkář z amerického Středozápadu potýkal doposud. Zejména pak v době po rozpadu jeho ústřední kapely THE WHITE STRIPES. Dost pravděpodobně jde o poklidnější materiál, než nabídla jeho sólová prvotina „Blunderbuss“ před dvěma lety. Folkové party zde dozajista převládají nad těmi dravějšími, ale to asi čekal téměř každý. Americká písničkářská tradice je pro něho nade vše a novinka to plně pot Více

Hned zkraje léta jsme se dočkali dalšího počinu od dnes zjevně nejslavnější extrémní metalové kapely, pocházející z jihovýchodní Evropy. Současné tvorbě řeckých smrtonošů SEPTICFLESH je ostatně v adekvátních hudebních médiích věnována velká pozornost a ruku v ruce s tím vlastně jde i nápadná úhlednost jejich nejnovějších produkcí, které jsou, počínaje úspěšným albem „Communion“, jak se patří vypiplané a ve všech směrech silácky působící. Čerstvá novinka „Titan“ zní právě díky orchestrálním partům a všelijakým samplům opět velkolepě, takže Více

Když se tak rozhlédnu za poslední desetiletkou, patří atlantští MASTODON mezi ty metalové kapely, na které je právem upřena největší pozornost. Každé jejich album bylo totiž ve své době obrovskou událostí a potvrdilo, že jejich obrozenecká snaha udělat znovu z této letité a rovněž žánrově velmi rozvětvené hudby aktuální a smysluplné téma, se v jejich případě rozhodně neminula účinkem. Jejich charakteristická práce s osvědčenými metalovými postupy, které si na svých albech opracovávají k obrazu svému a vystýlají je svým vlastním pojetím progres Více