Stoner-rocková škatulka, jejíž největší baštou jsou dvě země - Švédsko a Spojené státy americké, už třetí dekádu po sobě vyvrhuje do světa nejrůznější zajímavosti a pozoruhodné kapely hlásící se k odkazu halucinogenních tripů a k rockovým tradicím z let šedesátých a sedmdesátých. Předně bych zde rád přiznal, že švédské WITCHCRAFT, kteří se právě teď přihlásili se svou pátou deskou „Nucleus“, mezi tyto pozoruhodnosti vůbec nepočítám. Považuji je totiž za kapelu, která si zkrátka se sebou neví moc rady a úmyslně si to dělá moc složité (nebo neví Více

Na čem vlastně v dnešním hudebním a dosti přeprodukovaném světě závisí skladatelova genialita a jaké vlastnosti rozhodují o neobyčejnosti díla? Je to snad vrstevnatost nebo dokonce nástrojová bohatost skladeb? Jejich forma, ať už je tedy jakákoliv? Neotřelý přístup a myšlenka v textech dosud neslyšená? Emoce, atmosféra nebo snad stylově bezbariérový přístup? Těžko říct, na tyhle otázky není tak lehké odpovědět a to si o sobě můžu myslet, že prvky vedoucí k trvanlivosti a později i legendárnosti nějakého metalovéh Více

Nová nahrávka od německých veteránů EXUMER je příkladným vzorkem nářezového metalu osmdesátých let a zdůvodněním, proč všichni ti, kteří nikdy nepodlehli kouzlu thrash metalu v jeho otevřenějších a širších souvislostech, mají tento styl navždy spojen s monotónním mlácením hlavou, s metalovou formou bez špetky nadhledu a bez nějaké více obohacující hudebnosti. Kapela, která vešla ve známost v polovině osmdesátých let albem „Possessed By Fire“, vrhá na pulty po čtvrtstoletí spánku už svou druhou návratovou desku, která je v rámc Více

Z rozkolu v sestavě norských krkavců IMMORTAL se tedy první otřepal Abbath, který právě v těchto dnech vrhá na pulty svou velmi zdařilou debutovou placku. Tvrdím velmi zdařilou právě proto, že ačkoliv stojím svým posluchačským cítěním spíše vně oné blackmetalové škatulky, musím zde bez rozmyslu potvrdil, že jeho materiál má v sobě (v rovině pozitivní energie) přesah, který bude velmi brzy akceptován v širokém záběru odběratelů jakékoliv metalové hudby, nikoliv jen té blackmetalové. O norském hudebníkovi už se toho před lety napsalo mno Více

Patnácté album kalifornských thrashových veteránů MEGADETH patří k nejsledovanějším událostem na metalové scéně současnosti. Není divu, vždyť kapela svými posledními alby mnoho lidí zrovna nenadchla a jméno Davea Mustainea stále budí patřičný rozruch. Tudíž je každá novinka z tábora nespokojeného zrzouna vždy podrobena rozličným proudům názorů. A album „Dystopia“ rozhodně bude patřit k momentům, jenž dokáží značně hnout emocemi, zvlášť když před rokem do sestavy nastoupili hned dva nováčci: kytarista Kiko Loureiro z řad brazilský Více

Představovat Marca Mendozu může být nošením dříví do lesa. Vždyť člověk, který má trochu širší rozhled v klasickém rocku, musí automaticky nahodit alespoň jedno velké jméno, ve kterém jižanský hudebník působil. Pokud ne, budiž setlist z koncertu velmi malou nápovědou. Přesto si dovolím zmínit, že Marco je nejen vynikající rockový baskytarista, ale především výborný zpěvák, který má obrovský přesah do bluesu, jazzu, soulu a spoustu dalších hudebních odvětví, které prostě nemá smysl vyjmenovávat. Momentálně působí v kapele THE DEAD DAISIES, kteří jsou čas Více

Je vlastně těžké psát cokoliv o téhle definitivní řadovce. Poslouchám jí skoro celý měsíc, už od dne vydání, a stejně na ní každou chvíli objevím něco nového. David Bowie byl naprosto výjimečným umělcem, jedním z těch, co si vždy mohli dovolit tvořit bez kompromisů a přesně podle toho, co vlastně cítili. Nešlo však jen o songy, ale o mnoho dalších věcí, silnou estetickou složku, náladu daného díla a myšlenku do něho vloženou. Nikdy nebyl svázán jednou formou, procházel žánry a posouval hranice jakoby nic. Styly pod vlivem jeho starších alb se různ Více

Ženy to v metalové muzice neměly nikdy snadné, zvláště pak ty, které jely tzv. na vlastní triko. Stát se zpěvačkou nějaké věhlasnější grupy, dnes už asi není zas až tak těžké, jako vést svou dráhu osamoceně pod záštitou vlastního jména a starat se o celý chod věcí i každý jeho detail, nemluvě pak o samotném song-writingu. Situace však v minulosti nebyla určitě snazší, právě naopak. Mám pocit, že ono sólové dýchání vždy chtělo doslova a do písmene celého chlapa. Něco o tom ví i Lita Ford, které se začalo dařit až po více než deseti letech v hu Více

Kapela KING KOBRA jakoby ve své tvorbě podchytila stav zámořské metalové a AOR produkce nejvíce oblibované v polovině osmdesátých let, v dobách nekonečných nočních tahů, neony osvícených ulic a všeho toho rejdění na hlavních tepnách Los Angeles. Stali se tak velmi záhy nedílnou součástí scény. Jejich melodický hardrockový zvuk byl však vždy inspirovaný britskými vzory, nejčastěji lze mluvit o návaznosti na kapelu RAINBOW z období, kdy u nich v letech 1980-1983 zpíval Joe Lynn Turner. Hlavní postavou KING KOBRA byl vždy legendární bubeník Více

Kalifornští STRYPER představovali na americké heavy-metalové scéně osmdesátých let zvláštní úkaz. Šlo vlastně o úplně první a možná že i jedinou, křesťanskou metalovou kapelu, která se kdy prosadila a byla akceptována mainstreamem, o čemž svědčilo jedno dvojnásobně platinové album, dále pak několik zlatých desek, ale také nominace na cenu Grammy v roce 1986. Není divu, že jejich nábožensky zaměřené texty, čerpající většinou z knihy Izajáš (Hospodin je spása), nalezly odbytiště právě ve Spojených státech amerických, kde vždy byla velká tradice p Více