Pojďme se vrátit do roku 1990. Do času těsně po pádu železné opony, do doby, kdy se najednou směla spousta věcí, které dřív byly buď zakázány, nebo dovoleny jen tak trochu, opatrně a pod dohledem. K takovým fenoménům patřil i metal – muzika, která byla na konci osmdesátých let 20. století po celém světě neuvěřitelně populární a u nás navíc disponovala jakousi chutí zakázaného ovoce. V době, kdy se vláda jedné strany odebrala na smetiště dějin, fungovala v tehdejším Československu spousta dobrých nebo dokonce výborných metalových kapel, které ale byly v Více

Přerod polských DECAPITATED z nelidsky chladné a zároveň krvavě deathmetalové bestie v chytlavě hrající groove deathové těleso jest dokonán. Co naznačila předchozí „Blood Mantra“, to novinka „Anticult“ dotáhla k dokonalosti. Tedy míněno k dokonalosti ve smyslu - „takhle přesně si to kapela naplánovala a beze zbytku realizovala“. Je jasné, že nemálo milovníků starých krutých časů bude zklamáno, žádné další „Nihility“ nebo „The Negation“ se nekonají, dnešní podoba DECAPITATED je celá ve znamení chytlavých riffů a nakažlivého groovu. Ukázkovou položkou je t Více

Sobota se nakonec vyvrbila jako docela zajímavý (vystupující kapely) a příjemný (počasí, pohoda, pokec nad pivem) den a to jsem se zpočátku těšil snad pouze na americké PRONG. Počasí už bylo tak nějak akorát, rozhodně nedocházelo k přeháňkám a teplota také nerostla přes optimálních dvaadvacet stupňů, takže vlastně ideální podmínky. Pořadatelé skvěle zareagovali na vznik bahna z předchozího dne a tak návštěvník na něco podobného v sobotu už nenatrefil. Do areálu jsem přišel akorát na čas, kdy svůj program zahajovali dánští nestoři zpěvnějšíh Více

Můj páteční program hodně ovlivnilo špatné počasí, kdy ten den všechny miniaturní průtrže mračen pokračovaly v hodinových intervalech, takže prostě nebylo kam spěchat. Věděl jsem jen, že první kapelou, kterou chci zaručeně vidět a kterou nesmím za žádných okolností vynechat, jsou arizonští nestoři riffového thrashe SACRED REICH. Z mého pohledu šlo tak o úplně nejslabší den festu, kdy bylo k vidění sice několik obstojných setů, ale favorité celkově příliš nedominovali, takže vlastně onu výše zmíněnou americkou čtveřici osobně považ Více

Čtvrteční program pro mne odstartovali až vitální američtí thrashmetalisté HAVOK, neboť rekordní vedro ve východočeském regionu (a dost možná nejen tam) způsobilo, že jsem dal po dvou letech přednost před vystoupeními mnoha poledních a lehce popoledních kapel návštěvě městského nekrytého bazénu (což vás asi nemusí zajímat) a zpětně můžu říct, že to bylo hodně ku prospěchu věci, neboť hlavní večerní program byl přeplněn mnohými lákadly. Sice mě trochu mrzí obětování vystoupení INSANIE, ale vše si doufám vynahradím na jejich chystaném podzimním turné, kd Více

Letošní 22.ročník festivalu Brutal Assault je za námi a můžu akci souhrnně označit za velmi úspěšnou, a to myslím, jak ve směru k pořadatelům, jejichž práce doznala skokového vývoje správným směrem, tak i ve směru k návštěvníkům, kteří, ačkoliv v rekordním počtu, zažili čtyři dny prosté závažnějších dramaturgických a organizačních nedostatků. A přitom ta pavučina služeb a možností byla podstatně zahuštěnější než kdykoliv dříve. Chápu to tedy celé tak, že organizátoři, ve snaze posílit pozici akce na evropské mapě, pořádně šlápli do Více

SÓLSTAFIR jsou interesantní band. Na jednu stranu příjemná, jednoduchá muzika, která nepůsobí na první poslech nijak provokativně, na druhou stranu je ovšem nelze ani náhodou označit za primitivní, ani vtěsnat do nějaké stylové škatulky. A navíc ty texty v rodné islandštině…! Seveřané docela klamou tělem a odhalit pointu v jejich případě není úplně jednoduché. Kapela zní klidně, často melancholicky, není ale ubrečená. Některé pasáže se mohou zdát depresivní, nicméně přes ten smutný výraz je vždy z hudby a hlasu cítit velké odhodlání a síla. Post rocková r Více

DECREPIT BIRTH se v roce 2003 uvedli na scénu neskutečně zvířeckým albem …And The Times Begin, to následující Dismishing Between Worlds (2008) už se nesla ve znamení techničtějšího přístupu k věci – byť prasečí ryk Billa Robinsona zůstal zachován – a Polarity z roku 2010 už kapela mířila vyloženě až kamsi do hájemství pozdních alb DEATH. Stále ovšem s kanálním Robinsonovým growlem, což je aspekt, který jako jediný kapelu váže k brutal deathové minulosti. Ne každému je tato schizofrenie po chuti: jsou tací, kteří by DECREPIT BIRTH nejraději viděli znovu „při Více

Někdejší baskytarista slavné metalové brusky PANTERA, Rex Brown, právě v těchto dnech vypouští do světa své první sólové album, které odhaluje jeho oddanost rocku, nikoliv, jak by se mohl někdo domnívat, metalu. To vše zvládá navzdory dalším hudebním aktivitám - viz.projekt KILL DEVIL HILL nebo někdejší dlouholeté působení u Anselmových DOWN. Z názvu nahrávky („Smoke On This“) je patrné, že určitě nepůjde o nějakou vysekanou tvrdě metalovou přísnost, ale naopak o docela uvolněný bigbeat pro staré páky, které se vyžívají ve všech atributech americké sou Více

V roce 2000 došlo konečně u L.A.GUNS k dlouho oddalovanému rozuzlení, do sestavy se totiž vrátil zpěvák z nejslavnější etapy Phil Lewis a rovněž také druhý kytarista, který měl vždy nemalý podíl na skladatelských kreditech Mick Cripps, spolu s Tracii Gunsem a Stevem Rileym je na kvintet prozatím doplnil sezónní baskytarista, který vešel ve známost přízviskem Muddy. Už první koncerty slibovaly velké věci, a tak když došlo konečně na podepsání smlouvy s labelem Spitfire Records, starajícím se na přelomu milénia o reaktivaci kariér mnoha Hard ´n´H Více